Čís. 1707.
Kratší lhůty § 575 c. ř. s. platí též ve sporu o odklizení věcí, jež, byvše zřízeny nájemcem na najatém pozemku, mají jím při vrácení najaté věcí býti odklizeny.
(Rozh. ze dne 13. června 1922, R I 385/22).
Žalobci propachtovali v roku 1907 žalovanému část pozemku, na němž si žalovaný vystavěl fotografický atelier. Po skončení pachtu domáhali se žalobci na žalovaném odstranění atelieru. Procesní soud prvé stolice žalobě vyhověl, odvolací soud zrušil napadený rozsudek a uložil prvému soudu, by, vyčkaje pravomoci, v jednání pokračoval a o věci znovu rozhodl. Do zrušovacího usnesení vznesli žalobci 14. den po doručení stížnosti, již nejvyšší soud odmítl.
Důvody:
Nejvyšší soud sdílí názor prvého soudu, že dle přednesu žalobců tu jde o nájemní spor ve smyslu § 575 c. ř. s., neboť žalobci domáhají se na základě pachtovní smlouvy ze dne 05. dubna 1907 po uplynutí pachtovní doby řádného vrácení pronajatého pozemku, k němuž dle zmíněné smlouvy a dle § 1109 obč. zák. náleží odstranění fotografického atelieru. V tomto případě jedná se tedy o žalobu ve smyslu § 49 čís. 5 j. n., § 569 (in fine) с. ř. s. a § 1109 obč. zákona a ne, jak nesprávně uvádí druhá stolice ve svém rozhodnutí ze dne 19. listopadu 1921, o nárok uplatňovaný pouze vzhledem k pachtovní smlouvě. Nárok na vrácení pronajaté nebo propachtované věci po uplynutí smluvené doby a nájemníkův neb pachtýřův závazek, odpovídající tomuto nároku, zakládá se bezprostředně na nájemní (pachtovní) smlouvě a rozepře o vrácení zmíněných věcí jsou spory, jež má na mysli § 575 c. ř. s. Rekursní lhůta jest tedy osmidenní, pročež rekurs podaný 14. den po doručení usnesení odvolacího soudu byl dle § 526 c. ř. s. jako opožděný odmítnut, což dle § 523 c. ř. s. měla učiniti již stolice první. —