NPD documents search: Váž. tr., 19 (1937)

Čís. 5907.

Právem, jehož poškození přichází v úvahu s hlediska § 197 tr. zák., je také právo státu dohlížeti na zachovávání předpisů pro dovoz cizozemských cenných papírů (§ 2 zákona čís. 7/1924 Sb. z. a n. ve znění vyhlášky min. fin. čís. 141/1934 Sb. z. a n.) a předpisů vlád. nař. čís. 351/1919 Sb. z. a n.
(Rozh. ze dne 20. května 1937, Zm II 59/37.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem nedokonaného podvodu ve smyslu §§ 8, 197, 199 d) tr. z. a nedokonaného svádění ke zločinu spoluviny na podvodu podle §§ 8, 5, 197, 199 lit. d) tr. z.
Z důvodů:
Rozsudek praví ve výroku enunciátu, odsuzujícím stěžovatele a spoluobžalovaného' B. pro zločin nedokonaného podvodu podle §§ 8, 197, 199 d) tr. zák., že obžalovaní jednali v úmyslu směřujícím k poškození státu na jeho »dohledacím právu«. Tímto »dohlédacím právem« rozumí rozsudek, jak vysvítá z rozhodovacích důvodů, právo státu dohlížeti na zachovávání předpisů pro dovoz cizozemských cenných papírů — § 2 zák. ze dne 14. prosince 1923, čís. 7 Sb. z. a n. z roku 1924, ve znění vyhlášeném vyhláškou ministra financí ze dne 8. července 1934, čís. 141 Sb. z. a n., zmocňuje vládu, aby tyto předpisy nařízením stanovila — a předpisů, podle nichž jsou. strany, mající v držení cizozemské cenné papíry, povinny předložiti je pokladnímu úřadu státnímu, k tomu zvláště ustanovenému, k překolkování (znehodnocení) čsl. finančních kolků na těchto papírech předepsanými razítkem — takovým úřadem je podle vyhlášky ministra financí ze dne 6. února 1934, čís. 21 Sb. z. a n., i kolkovní úřad v Praze — t. j. předpisů § 6 vlád. nařízeni ze dne 27. června 1919, čís. 351 Sb. z. a n.
Namítá-li tedy stížnost, že dokonáním činnosti stěžovatelem podle rozsudku zamýšlené nemohla býti ani státu ani jeho občanům způsobena hmotná (majetková) škoida a že nielze v důslediku toho. míti za to, že stěžovatel jednal v tom úmyslu, aby způsobil sitátu nebo jeho občanům hmotnou (majetkovou) škodu, dlužno tyto její námitky označiti za zcela bezpředmětné.
Další námitky stížnosti, že dokonáním, činu stěžovatelem, podle rozsudku zamýšleného nemohla býti způsobena škoda státu na jeho nahoře uvedeném právu a že nelze v důsledku toho míti za to, že stěžovatel jednal v tom. úmyslu, aby poškodil toto právo státu, jsou však bezdůvodné. Kdyby byl stěžovatel vykonal vše to, co. podle skutkových zjištění rozsudkových hodlal vykonali, t. j., kdyby si byl opatřil padělané razítko kolkovního úřadu v Praze, kdyby byl podloudně dovezl do Československé republiky cizozemské cenné papíry v rozsudku uvedené, t. j. akcie společnosti »Oesterreichisch-Alpine Montangesellschaft«, kdyby byl tyto cizozemské cenné papíry opatřil čsl. kolky, kdyby byl tyto kolky znehodnotil zmíněným padělaným razítkem a kdyby pak byl tyto akcie nabízel ke koupi na burse v Praze, bylo by zmíněné orazítkování čsl. kolků na těchto akciích vzbuzovalo dojem, a to i u finančních dozorčích orgánů, že tyto cizozemské cenné papíry byly podle předpisu předloženy kolkovnímu úřadu v Praze k překolkování čsl. kolků na nich předepsaným razítkem, a v důsledku toho též dojem, že tyto. cizozemské cenné papíry byly podle předpisu Národní bance v Praze přihlášeny k soupisu —soupis cizozemských cenných papírů byl naposledy nařízen vlád. nařízením ze dne 10. září 1934, čís. 202 Sb. z. a n. —, a bylo by to po případě vedlo k připuštění obchodování těmito papíry na zmíněné burse, takže nelze pochybovati o tom, že by tu bylo běželo o činnost, jíž mohla býti způsobena státu škoda na jeho výše zmíněném právu. Poněvadž pak ze skutkových zjištění rozsudkových vysvítá, že stěžovatel hodlal vše to, co tu bylo uvedeno, provésti, dlužno pokládati též za zcela nepochybné, že jednal v úmyslu směřujícím k poškození uvedeného práva státu.
S právním názorem stížnosti, že by tu bylo v případě dokonání činu stěžovatelem zamýšleného běželo pouze o přestupek důchodkový, nelze souhlasiti. Kdyby si byl stěžovatel opatřil padělané razítko kolkovního úřadu v Praze, kdyby byl jím překolkoval čsl. kolky na zmíněných, cizozemských cenných papírech do Československé republiky tajně dovezených a byl tím dozorčí orgány státní oklamal v úmyslu směřujícím k poškození státu na výše zmíněném právu, bylo by jeho jednání vykazovalo všecky znaky zločinu dokonaného podvodu podle §§ 197, 199 d) tr. zák. a nikoli pouze znaky přestupku důchodkového ve smyslu § 3 zákona ze dne 14. prosince 1923, čis. 7 Sb. z. a n. z roku 1924, ve znění vyhlášeném, vyhláškou ministra financi ze dne 8. července 1934, čís. 141 Sb. z. a n. Zda a pokud by tu bylo za uvedených předpokladů běželo také o přestupek důchodkový po rozumu posléze citovaného ustanovení zákona, jež nemění nic na ustanoveních tr. zák., netřeba zkoumati.

Citace:

čís. 5907. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 19, s. 241-243.