Čís. 15230.Pozemková reforma (§ 37 zák. čís. 81/20 Sb. z. a n.).I když jde o pozemky přidělené jako rolnický nedíl, může Státní pozemkový úřad; na jehož svolení bylo vázáno další jejich zcizení, dáti toto svolení s obmezením podle druhého odstavce § 37 zák. čís. 81/20 Sb. z. a n.(Rozh. ze dne 27. května 1936, R I 447/36.)Prvý soud rozvrhuje nejvyšší podání docílené z exekučního prodeje zabraných nemovitostí, jichž povinní nabyli t. zv. zkráceným přídělem, přikázal nejvyšší podání, pokud přesahovalo přejímací cenu, podle § 37 zák. čís. 81/20 Sb. z. a n. státu (Státnímiu pozemkovému úřadu). Rekursní soud nevyhověl rekursům do tohoto rozhodnutí.Nejvyšší soud potvrdil usnesení rekursního soudu.Důvody:Podle knihovního výpisu jest na nemovitostech, o něž jde, poznamenáno omezení práva vlastnického podle odstavce VIII kupní smlouvy ze dne 6. května 1931, podle něhož ke každému zcizení těchto nemovitostí jest potřebí svolení Státního pozemkového úřadu resp. jeho místně příslušné obvodové úřadovny, a že Státnímu pozemkovému úřadu budou bez výhrady příslušeti práva uvedená v § 19, odstavci 2 a § 21, odstavci 2 přídělového zákona. Z toho jde najevo, že povinní nabyli těchto zabraných nemovitostí kupní smlouvou s majitelem zabraného majetku, jež byla sjednána za spolupůsobení Státního pozemkového úřadu, čili tak zvaným zkráceným přídělem, a že tedy na nemovitosti ty vztahují se všecky předpisy pozemkové reformy (rozh. 11160 Sb. n. s.). Podle § 2, odst. 1 malého přídělového zákona č. 93/31 Sb. z. a n. je dovoleno půdu, která nebyla přidělena jako rolnický nedíl, zciziti mezi živými a zatížiti jen se svolením Státního pozemkového úřadu po dobu uvedenou v § 2, odst. 1 a 2 cit. zák., prodlouženou vládním nařízením čís. 125/35 Sb. z. a n., až na výjimky, stanovené v malém přídělovém zákoně, a nesejde na tom, zdali omezení v § 2 tohoto zákona jsou v pozemkové knize vůbec, nebo jen některá z nich zapsána čili nic (plenární usnesení 12916 Sb. n. s.). Při exekuci vnucenou dražbou nemovitostí stižených zákazem zcizení ve prospěch Státního pozemkového úřadu lze dražební podmínky upraviti v duchu pozemkové reformy odchylně od předpisů exekučního řádu (rozh. 10718 Sb. n. s.). Při vnucené dražbě přídělového pozemku nemohou býti dražební podmínky schváleny bez výhrad stanovených Státním pozemkovým úřadem v jeho svoleni k dražbě. Státní pozemkový úřad svolení k exekuční dražbě dáti nemusil, a dal-li je, mohl, maje právo je vůbec odepříti, dáti svolení také jen omezeně, s výhradami, zejména s výhradami podle zákona přídělového, pokud se týče zákonů o pozemkové reformě. Je sice pravda, že v projednávaném případě nejde o rolnický nedíl, avšak dovolací rekurenti přehlížejí, že podle § 23, odst. 2 přídělového zákona čís. 81/20 Sb. z. a n. i při půdě, která byla přidělena nikoli jako rolnický nedíl, má se Státní pozemkový úřad říditi obdobou ustanovení daných v druhé části téhož zákona o rolnických nedílech a že podle § 37, odst. 2 tohoto zákona může Státní pozemkový úřad přivoliti k zcizeni celého nedílu jen tak, že docílená cena trhová, pokud přesahuje to, co bylo vloženo do nedílu vlastníkem, připadne státu. Zákon při tom nerozlišuje mezi zcizením dobrovolným a exekučním. Když tedy v projednávaném případě obvodová úřadovna Státního pozemkového úřadu dala svolení k exekuční dražbě s výhradou, že nejvyšší podání, pokud bude přesahovati přídělovou cenu, zvětšenou o nutné a užitečné náklady podle stavu v době odhadu a pokud nebude vyčerpáno pohledávkami přednostními a pohledávkami, jež byly knihovně zajištěny na vydraženém přídělu za souhlasu Státního pozemkového Úřadu, vyplaceno bude státu jako přeplatek podle § 37 zákona čís. 81/20 Sb. z. a n., nepřekročila oprávnění plynoucí pro ni z onoho omezení váznoucího na uvedených nemovitostech. Dovolací rekurenti ostatně netvrdili, že právo zástavní pro jejich pohledávky bylo na těchto nemovitostech vloženo se souhlasem Státního pozemkového úřadu, naopak z jejich dovolacích rekursů jde najevo, že se tak stalo bez takového svolení a tudíž neplatně.