NPD documents search: Boh. adm., 7 (1925), sv. 2

Č. 5186.

Domovské právo (Slovensko): K výkladu § 10 zák. čl. XXII : 1886 — věta jako při Boh. 3029 adm.
(Nález ze dne 7. prosince 1925 č. 23536).
Věc: Lucian B. v K. (adv. Dr. Lud. Medvecký z Bratislavy) proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska stran domovské příslušnosti.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: — — —
Stížnost uvádí, že otec st-lů od roku 1881 zdržuje se v Ž., platí daně, takže od roku 1885 nabyl tamže domovské příslušnosti; stalo se tak ipso facto a dovozuje poukazem na § 6 zák. čl.. V z r. 1876, pak zák. čl. XVIII z r. 1871, že dle § 10 zák. čl. XXII z r. 1886 stačí k nabytí domovské příslušnosti kvalifikovaný 4letý pobyt za dalších předpokladů § 10 cit. zák. čl., aniž třeba výslovného přijetí.
Názor tento však nelze sdíleti. Nss vyslovil již opětně, zvláště v nálezu Boh. 3029 adm. právní názor, že domovské příslušnosti v obci na Slovensku nenabývá se již pouhým splněním náležitostí v § 10 zák. čl. XXII : 1886 vytčených, nýbrž teprve když přistoupí k tomu výslovný projev vůle obce, že dotčenou osobu do svého svazku přijímá. Na tomto názoru nss trvá.
Pokud se st-l dovolává pro opačný názor motivů zák. čl. V : 1876, jest podotknouti, že pro výklad zák. jest rozhodným jeho znění, jímž zákonodárce svou vůli skutečně vyjádřil a že motivy zákona mohou přijíti v úvahu jen, když podporují znění zákona. Znění § 6 zák. čl.. V : 1876 se v podstatě srovnává s ustanovením § 10 zák. čl. XXII : 1886 a pro názor nss-u výše uvedený mluví i ustanovení § 4 zák. čl. V : 1876, který praví, že domovské příslušnosti možno nabýti usazením aneb bez něho výslovným přijetím do svazku obce, dále § 7, který sta- noví, že ten, kdo se usadil v obci, může žádati o přijetí do obecního svazku, a § 8, dle něhož žádá-li se o přijetí do svazku obce bez usazení se.....; ze znění těchto ustanovení nutno souditi, že jak v případě usazení se tak i bez něho lze nabýti domovské příslušnosti jen přijetím do svazku obce k podané žádosti vysloveným. Srovnávají-li se cit. předpisy s ustanovením § 6 zák. čl. V/1876, nelze dospěti i tu k jinému výkladu, než jaký dán § 10 zák. čl. XXII : 1886 a byl dle toho, ježto znění tohoto předpisu odpovídá ustanovení § 6 zák. čl. V : 1876. stejný právní stav i za působnosti posléz uvedeného zákonného článku.
Tvrzení při ústním líčení přednesené, že st-l nabyl dle § 48 zák. čl. L : 1879 uh. stát. občanství, nebylo v adm. řízení předneseno, a jest nepřípustnou novotou. Ostatně i kdyby byly dány předpoklady pro použití cit. ustanovení, neplynulo by ještě z toho, že otec st-lův nabyl domovské příslušnosti v Z., o kteroužto domovskou příslušnost jedině v přítomném případě jde.
Výslovné přijetí otce st-lova do obecního svazku Ž. není tvrzeno a také, jak ze spisů zřejmo, se nestalo. Důsledkem toho nebyl st-l v době vydání domovsk. listu obcí Ž. z 3. dubna 1923 příslušným ještě do této obce, nýbrž náležel domovsky do obce M. a nebyl tudíž čsl. státním občanem. Vůči obci Bratislavě neměl vzhledem k tomu jiného postavení než cizozemce, jemuž k jeho žádosti do obecního svazku mohla obec podle § 16 zák. čl.. V z r. 1903 přijetí to jen přislíbiti aneb podmínečně uděliti pro případ, že nabude čsl. státního občanství. — — — —

Citace:

Č. 5186. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 637-638.