NPD documents search: Váž. civ., 6 (1924), sv. 1

Čís. 10492.

Prozatímní opatření proti dědici. Lhostejno, že dlužníku nenapadlo z dědictví jmění, jehož se týká prozatímní opatření, nýbrž jiné jmění. Jde na vrub navrhovatele, týkal-li se návrh jmění, jež nepatří odpůrci. Podle § 75 III. dílčí novely k obč. zák. lze povoliti prozatímní opatření před odevzdáním pozůstalosti i na majetkové soubory.
(Rozh. ze dne 31. ledna 1931, R I 1021/30).
K zajištění peněžité pohledávky navrhl věřitel, by odpůrkyni (Else L-ové) bylo prozatímním opatřením zakázáno nakládati s osminou zůstavitelova podílu na firmě, jež jí připadla z pozůstalosti Ferdinanda L-a, najmě zcela nebo částečně vybírati pohledávky z tohoto nároku. Soud prvé stolice návrh zamítl, rekursní soud povolil prozatímní opatření a přikázal pozůstalosti po Ferdinandu N-ovi (jejím zástupcům), by až na další opatření soudu se shora řečeného dědického nápadu Elze N-ové nic nevypláceli ani nevydávali aniž co předsevzali, co by mohlo exekuci na tento nárok zmařiti nebo značně stížiti, s tím, že od doručení tohoto zákazu ručí pozůstalost po Ferdinandu N-ovi za veškerou škodu, jež by povstala neuposlechnutím soudního příkazu, od kteréhožto ručení se může osvoboditi složením dlužného peníze na soudě nebo předáním věci, stižené zákazem, správci, jenž bude zřízen soudem k jejímu návrhu; prozatímní opatření bylo povoleno až ohrožený uplatní svůj nárok exekucí s tím, že nebude vykonáno, složí-li odpůrce na soudě 130000 Kč. Důvody: První soud zamítl návrh na povolení prozatímního opatření, maje za to, že předpokladem povolení jeho jest, by zděděná hodnota, jíž se prozatímní opatření týká, byla hmotnou věcí, čemuž tak v souzeném případě není. Podle § 379 čís. 3 ex. ř. ve spojení s § 75 III. dílčí novely k obč. zák. jest přípustná soudní obstávka odpůrcovy pohledávky za třetí osobou. Třebaže pozůstalost po Ferdinandu N-ovi není dosud projednána, přece jest Else N-ové napadší osmina zůstavitelova podílu na firmě nárokem, jenž může býti právě tak jako jiný majetkový nárok postižen prozatímním opatřením podle § 379 ex. ř., ježto nejde o neurčitý podíl, nýbrž o podíl, jejž lze přesně zjistiti a jenž představuje určitý peněžní nárok dědicův, který lze projednáváním pozůstalosti realisovati. Podle § 75 III. dílčí novely jest přípustným prozatímní opatření (§ 379 ex. ř.) na jmění dědici dosud neodevzdané. Ježto jsou splněny ostatní náležitosti § 379 ex. ř., bylo prozatímní opatření povoliti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Výtka dovolacího rekursu, že stěžovatelce nenapadlo jmění, jehož se zatímní opatření týká, nýbrž že jí napadlo jmění jiné v dovolací stížnosti přesněji poznačené, jest bez právního významu, protože okolnost ta v řízení před soudem prvé stolice nepřišla na přetřes a proto ani v opravném řízení nemůže dojíti povšimnutí. Byla by však bez právního významu i proto, že jde na vrub navrhovatele, učinil-li návrh ohledně jmění, nepatřícího odpůrci, takže by pokus o výkon prozatímního opatření proti němu musil selhati aneb alespoň by se nedotýkal jeho zájmů. Neobstojí ani druhá výtka dovolací stížnosti, že jmění, jehož se prozatímní opatření týká, jest majetkovým souborem, na nějž podle § 822 obč. zák. nelze povoliti exekuci a tudíž ani prozatímní opatření, pokud pozůstalost, jako v souzeném případě, nebyla odevzdána. Podle § 75 třetí dílčí novely k obč. zák. lze k zajištění pohledávek za dědicem učiniti i před odevzdáním ve prospěch dědicových věřitelů prozatímní opatření co do napadnuvšího dědického statku, totiž — byť i nikoli na dědické právo v celku neb určitý podíl, přece jen — na určité hmotné pozůstalostní věci (čís. 3581 sb. n. s.). K nim patří i zmíněné hromadné věci a majetkové komplexy jako úhrny různých věcí jednotlivých, které se pokládají za věc jednu a bývají označovány společným jménem (§ 302 obč. zák.).

Citace:

č. 3703. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 517-519.