NPD documents search: Váž. civ., 5 (1923)

Čís. 2266.

Přípustnost dovolacího rekursu v otázce útrat, bylo-li usnesení prvé stolice, obsahující též výrok o útratách, rekursním soudem v celku, tudíž i ve výroku o útratách, v tomto však bez dalšího odůvodnění, zrušeno. Po vyhlášení vyrovnacího řízení dlužno odstraniti pouze práva zájemní, uhražovací a zadržovací, nabytá proti předpisu §u 10 vyr. ř., nikoliv však i přísudky exekučních útrat, jež vzešly vymáháním oněch práv.
(Rozh. ze dne 13. února 1923, R I 115/23.)
Dne 6. prosince 1922 vykonán byl zájem ve prospěch vymáhajícího věřitele a usnesením prvého soudu ze dne 7. prosince 1922 byly stanoveny útraty účasti při výkonu exekuce a poplatky výkonného orgánu. Do provedení zájmu a usnesení ze dne 7. prosince 1922, jímž byly stanoveny útraty intervence a poplatek výkonného orgánu, stěžoval si vyrovnávací správce, ježto dne 6. prosince 1922 byla vyvěšena na desce vyhláška o zahájení vyrovnání ohledně dlužníkovy firmy. Rekursní soud zrušil napadený zájem i usnesení s ním související, ježto dle §u 10 vyr. ř. nebylo lze dne 6. prosince 1922 nabýti zástavního práva na věcech dlužníkových.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu ve výroku o útratách účasti při výkonu exekuce a o poplatku výkonného orgánu.
Důvody:
Napadeným usnesením rekursního soudu byly mimo jiné zrušeny zájem, vykonaný dne 6. prosince 1922 ve prospěch vymáhající věřitelky, a usnesení ze dne 7. prosince 1922, jímž byly stanoveny útraty intervence a poplatek výkonného orgánu, jímž byla zároveň exekuce dle §u 11 vyr. ř. na 60 dní odložena. Stížnost brojí proti tomu, že se zrušením usnesení ze dne 7. prosince 1922 byl zrušen také výrok o útratách exekučních. Dovolací stížnost jest přípustná, jelikož rekursní soud, zrušiv ono usnesení také ve výroku o útratách, nějakého rozhodnutí v tomto směru neučinil (§ 528 c. ř. s., § 78 ex. ř.). Stížnost jest odůvodněna. Lze stranou ponechati, zda bylo vůbec třeba, zrušiti usnesení ze dne 7. prosince 1922, pokud se jím odkládá exekuce, když se v tomto bodě zrušením zájemního práva stalo bezpředmětným. Zrušiti však zároveň také výrok o útratách exekučních, toliko náhodou s tímto usnesením spojený, nebyl rekursní soud oprávněn a zejména nemá toto zrušení opory v ustanovení §u 10 vyr. ř., které zakazuje pouze nabytí tam uvedených práv po vyhlášení vyrovnávacího řízení, z čehož plyne, že odstraniti dlužno toliko proti tomuto předpisu nabytá práva zájemní, uhražovací, pokud se týče zadržovací, nikoliv však také přísudky exekučních útrat.

Citace:

Čís. 2266. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 248-249.