NPD documents search: Sborník věd právních a státních, 12 (1912) - Suligowski Adolf, Bibljogvafja prawnicza polská XIX. i XX. wieku.

Škody zvěří a honbou způsobené.

I. Škody zvěří způsobené.
Škody zvěří způsobené jsou majetkové újmy, které přivodí cizímu vlastnictví zvěř určité třetí osobě přináležející. Dle § 15 pat. ze dne 28. února 1786 (Kropáček, sv. 11 str. 488) má se ihned in natura nebo v penězích nahraditi poddaným veškera škoda zvěří způsobená v zeměpanských nebo v soukromých honitbách, na plodinách, vinicích nebo stromech ovocných. Při škodě zvěří způsobené obmezena jest potud zásada § 1305 o. o. z. (»nikdo není práv ze škody pochodící jinému z vykonávání vlastních práv«), že osoba k honbě povolaná oprávněna jest i povinna chovati sice určitý stav zvěře, avšak musí nahraditi škodu zvěří touto způsobenou (rozh. spr. s. dv. ze dne 31. ledna 1883 č. 1648). 1. Řízení: Příslušným rozhodovati o škodách zvěří způsobených jest úřad politický, jemuž dlužno též škodu neodkladně oznámiti; úřad politický vyšetří škodu přibera k tomu znalce. Není pochyby o tom, že běží při vyšetřování a odhadu škody zvěří způsobené o sporná práva a nároky několika stran, o t. zv. osobní (soukromé) zájmy stran, při nichž dle povahy věcí nezbytno oběma stranám poskytnouti příležitost, aby mohly zájmů svých náležitě hájiti a ku platnosti přivésti (rozh. spr. s. dv. ze dne 2. října 1895 č. 4641, sb. Budwinski č. 8863). Předkem pokusiti se jest o smírné vypořádání a jen když nelze docíliti narovnání, dlužno vynésti rozhodnutí po případném odhadu škody. Na náhradní povinnost osoby k honbě oprávněné nemá pravidlem vlivu okolnost, že se mohl poškozený před případnou škodou ochrániti; neníť to jeho povinností, nýbrž nanejvýš právem a zákon nežádá nikdy opatření, která sama o sobě vylučují možnost jakéhokoli poškození, nýbrž opatření taková, která dovedou za normálního hospodaření škodu odvrátiti, jakož si počíná pravidelně řádný hospodář. Proti nároku na náhradu škody zvěří způsobené nelze namítati nedostatek ochranných opatření v době, kdy řádný hospodář ještě opatření takovýchto nečiní (rozh. spr. s. dv. ze dne 7. února 1895 č. 679, sb. Budwinski č. 8395). Pro nárok na náhradu škody zvěří způsobené rozhodným jest stav škody, jak se jeví v době komisionelního šetření, tedy kdy dá se konstatovati (rozh. spr. s. dv. ze dne 5. ledna 1878, č. 184 sb. »Budwinski«).
2. Jestliže se však strany dohodly o určité náhradě škody v narovnání nebo v dřívější nějaké úmluvě, povolány jsou k rozhodnutí o vypořádání smluvené škody soudy.
3. Osoba k honbě oprávněná nemusí nahraditi škodu, kterou způsobila černá zvěř nebo dravci (mědvědi, vlci, lišky), ježto dle § 3 cit. pat. smí každý zabiti černou zvěř a ostatní škodlivé dravce, leda by osoba k honbě oprávněná chovala černou zvěř mimo uzavřenou ohradu, »šetří-li« tedy držitel honby formálně takovéto zvěře, takže se způsob chovu tohoto jeví chovem umělým. V případě takovémto může býti držitel honby přidržán k náhradě škody zvěří způsobené (rozh. spr. s. dv. ze dne 27. září 1883, č. 1847 sb. Budwinski).
4. Náklady komisionelního jednání: Vedle § 24 min. nař. ze dne 3. července 1854 č. 169 ř. z. povinna jest nahraditi náklady komise pravidelně strana, na jejíž podnět (zakročení) úřad vydal vyřízení nebo rozkaz, a při tom zachovány jsou odpůrci nebo obě třetí případné další nároky na náhradu.
Podle zásad pojatých specielně v záležitostech vyšetřování škody zvěří způsobené i do zákona (srv. min. výn. ze dne 15. prosince 1852 č. 5681 vyhl. výnosem místodržitelství ze dne 27. prosince 1852 č. 473 pro Dolní Rakousy, a §§ 7 a 10 zem. zák. ze dne 17. září 1878 č. 10 z. z. pro Štýrsko) nemusí strana zavdavší podnět ke komisionelnímu šetření o škodě zvěří způsobené v tom případu zaplatiti náklady komise, když se byla marně pokoušela po dobrém docíliti přiměřené náhrady škody (rozh. spr. s. dv. ze dne 1. května 1889 č. 1619, sb. »Budwinski« č. 4660)
II. Škody honbou způsobené.
Škody honbou způsobené přivozeny jsou třetím osobám výkonem honby vůbec (tedy nejsou škody zvěří způsobené). Veškeré škody způsobené honbou držiteli pozemků na kterémkoli jeho pozemku povinen jest držitel honby nahraditi (rozh. ze dne 17. května 1879 č. 492).
III. O škodách honbou a zvěří způsobených shledáváme téměř ve všech zemských zákonech honebních stejná ustanovení, jako v § 15 shora cit. patentu. Zvláště obšírná ustanovení má však český honební zákon ze dne 1. června 1866 č. 49 ř. z. v §§ 45 — 48 a to: Jednotlivým držitelům pozemků přináleží právo na náhradu škody způsobené honbou a zvěří a to pokud jde o škody honbou způsobené, práv jest za škody pán myslivosti, pokud pak jde o škody zvěří způsobené, přísluší náhradní nárok proti honebnímu společenstvu; jde-li však o enklávy nebo jinaké přikázané pozemky, proveden budiž nárok náhradní proti tomu, kdo jest k honbě oprávněn. Osoba tato může však ohraditi enklávy nebo honební pozemky proti škodlivé zvěři ohraničením jich nebo jinakým opatřením, pokud tím držitel půdy není skrácen v užívání svého pozemku. Nároky na odškodněnou dlužno ku platnosti přivésti před zvláštním soudem rozhodčím (viz čl. »Soudy rozhodčí«), ač-li není jinak stanoveno ve smlouvě o pacht nebo jinakou úmluvou stran. Okresní výbor jmenuje pro různé obvody honební v okresu předsedy těchto rozhodčích soudů na dobu tří let (napřed); jakmile podána u předsedy žaloba pro zamítnutou náhradu škody, má předseda obě strany vyzvati, aby si do tří dnů každá jmenovala dva důvěrníky, s nimiž se na místě škoda vyšetří. Tento rozhodčí soud rozhoduje — pokusiv se dříve o smír mezi stranami — o tom, zda a v jakém obnosu sluší nahraditi škodu. Nejsou-li rozhodčí za jedno co do obnosu náhrady, rozhoduje předseda drže se v mezích obapolných návrhů. Proti výroku soudu rozhodčího není odvolání. Práva a povinnosti propachtovatelů a pachtéřů, jakož i právní nároky na náhradu škody zvěří způsobené posuzují se dle smlouvy a — pokud smlouva o tom ustanovení nemá — dle dosud platných zákonů a nařízení. Výboru honebnímu nelze brániti, aby do dražebních podmínek ve příčině pronájmu honitby pojal ustanovení, která mají za účel zajistiti náhradu škod zvěří způsobených (rozh. spr. s. dv. ze dne 30. září 1887 č. 2567, sb. »Budwinski« č. 3687).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Škody zvěří a honbou způsobené. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 939-941.