Právní prakse, měsíčník československých právníků, 4 (1939-40). Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 304 s.
Authors:
= Právní prakse, 4 (1939-40)
PDF
J

eště k vstupu Protektorátu Čechy a Morava do závazků předchozích státních útvarů.


K článku Dr. Hrdličky v Právní praksi 1/1940 zasílá nám autor toto rozhodnutí nejvyššího soudu, vydané ve věci Ck III 88/38 krajského soudu obchodního v Praze:
Rozhodnutí nejv. soudu ze dne 2. února 1940, č. j. S 1 600/39 nevyhovělo stížnosti, domáhající se přerušení řízení z důvodu nedostatku úpravy otázky sukcese Protektorátu Čechy a Morava do závazků dřívějších státních útvarů, a to v podstatě z těchto důvodů: Úraz, který jest předmětem sporu, se stal na území, které bylo v Československé republice a nyní jest v Protektorátu; jest řešiti otázku, zda vstoupil Protektorát jako žalovaná strana do sporu na místo původně žalovaného. Nejde o rozhodnutí otázky mezinárodního práva, které by mohlo nabyti právoplatnosti, nýbrž o rozhodnutí s hlediska procesního práva, zda je P. passivně legitimován v tomto sporu, zahájeném původně proti býv. Čsl. státu, po případě o to, zda jde o subjektivní změnu žaloby. Pokud v tomto rámci jest předurčujícím právní poměr, zakládající se na mezinárodním právu, jest soud oprávněn o něm rozhodnouti, avšak pouze v důvodech, takže jde jen o incidenční rozhodnutí, které nenabude právní moci. Není důvodu k přerušení až do celkové zákonné úpravy otázky, kdo a pokud bude práv za závazky býv. Čsl. státu. Pokud jde o tvrzenou ztrátu procesní způsobilosti a způsobilosti, býti stranou ve sporu, není dolíčen důvod pro přerušení řízení podle § 158 c. ř. s., který přichází v úvahu jen tehdy, nebyla-li strana, ztrativší za sporu procesní způsobilost, zastoupena procesním zmocněncem kdežto býv. Čsl. stát byl zastoupen Finanční prokuraturou. Po stránce věcné: Analogie zák. č. 156/1926 není na místě, neboť jde o předpis speciální. Rovněž zákon č. 440/ 1919 nelze vztahovati analogicky na poměry nového útvaru. Pro posouzení otázky sukcese rozhoduje pouze výnos Vůdce a říšského kancléře; tímto výnosem nebylo nijak výslovně uloženo Protektorátu převzetí závazků býv. Čsl. republiky, ani jich nebyl výslovně zproštěn. Z čl. 1., bod 1, 5, 6 a 12 plyne, že vznikl z určitých částí býv. Čsl. republiky útvar státoprávní, nadaný na svém území určitými autonomními právy výsostnými a na tomto území byla potud, pokud to neodporuje smyslu převzetí ochrany Říší, uznána pro vnitřní poměry tohoto území právní kontinuita s právním stavem na něm dosud platným tím, že právo dosud platné ponecháno v účinnosti. Konkrétní právní poměry a z nich vzniklé právní nároky a závazky, které byly podle platného právního řádu již dříve založeny na území P. a to zvláště právě jen se vztahem na toto území, trvají pro zabezpečení skutečné a nikoliv jen formální právní kontinuity ve vnitřních vztazích, pojících se k tomuto území i v jeho novém státoprávním útvaru dále. Tedy sukcese nejen po stránce aktivní, ale i passivní. Tím došlo i k uplatnění všeobecné zásady nauky o právu mezinárodním »res transit cum suo onere« (Oppenheim I. 129). Protektorát proto musí převzíti spory vedené pro náhradu škody na železnici z úrazu k pokračovati v něm bez přerušení. Uplatnění těchto zásad jest i po stránce formální (ve sporu zastupuje Finanční prokuratura) zcela odůvodněné a nedalo by se srovnati ani s hlediska § 7 o. z. o. se zásadami spravedlnosti, aby P. mohl jen vymáhati své pohledávky a těžiti z provozu obchodního podniku, kdežto závazky, prýštící z téhož právního důvodu by odmítal.
Tím jest vyřešena v tomto sporu i otázka námitky nedostatku pasivní legitimace.
Citace:
Ještě k vstupu Protektorátu Čechy a Morava do závazků předchozích státních útvarů. Právní prakse, měsíčník československých právníků. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1939-40, svazek/ročník 4, s. 135-136.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).