§ 30. Práva majitelů hor.Jaká práva majitelé hor mají k odtékající vodě dolové, a jaká zvláštní práva k vodě jim vůbec příslušejí, ustanovuje zákon horní.1Není předmětem tohoto díla pojednávati o vodoprávních poměrech normovaných zákonem horním. Pouze toto budiž uvedeno:Důlními vodami jsou ony vody spodní, které byly, uvolněny pracemi hornickými, ať již kutacími nebo těžebnými, jen když směřovaly k nalezení vyhražených nerostů. Vody ty zůstávají důlními v celém svém toku od bodu uvolnění až po jejich splynutí s jinými vodami povrchovými a neztrácejí této své povahy tím, že horní oprávnění zaniklo.Majiteli hor přísluší k důlním vodám pod povrchem neobmezené právo disposiční.Jedná-li se však o propůjčení důlních vod osobám třetím, omezena jest kompetence, daná § 129. horního zákona úřadům horním, pouze na negativní výrok, není-li se stanoviska zájmů hornických překážek, aby vody ty žadatelům byly propůjčeny. Positivní propůjčení vod těch osobám třetím přísluší však dle § 17. v. z. vodoprávním úřadům.§ 30. nevypustil z dosahu vodního zákona důlní vody vůbec, nýbrž jen potud, pokud „zákon horní ustanovuje, jaká práva mají majitelé hor na odtékající vody důlní“. Zůstala tedy i pro důlní vody v platnosti ustanovení zákona vodního, pokud jde o takové vztahy k nim, jež zákonem horním upraveny nejsou, tedy zejména, pokud jde o užívání vod těchto mimo hornictví2 aneb zasahuje-li disposice vodami důlními následkem spojitosti svého vzniku s vodami veřejnými do poměrů těchto vod, stojících dle § 17. v. z. pod ochranou vodoprávních úřadů.3Zejména §§ 99, 105, 128, 129, 130 a 131 hor. zák.Srov. Bohusl. 2051 ai 1923.Srov. Budw. 7529 A ai 1910.