NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 1

Spolky spotřební.

I. Pojem a podstata.
Spolky spotřební náležejí ku společenstvům výdělkovým a hospodářským a mají za účel nakupovati ve větším množství potřeby životní a hospodářské a prodejem jich členům k jich potřebě domácí za mírné ceny zvelebiti jich postavení hospodářské. Spolky spotřební jsou původu anglického. První spolek anglický, jenž znamenitého nabyl významu, je spolek zákopníků Rochdalských, Důvod, proč se tato veledůležitá odrůda výdělkových společenstev v Rakousku ještě tak nerozšířila, jako na př. v Anglii, dlužno hledati v tom, že není u nás tak hojného a podnikavého dělnictva jako v anglických velikých obvodech továrních a že jsou potraviny u nás, jak se uznává, lacinější a nejsou tak falšovány, jako v Anglii, když se odebírají od překupníků. Ostatně je též značně podmíněn rozvoj a rozkvět tohoto druhu společenstev živnostenskými a politickými poměry, povahou a stupněm vzdělání dělnictva.
II. Mají-li spotřební spolky vyhověti svému důležitému poslání, dlužno šetřiti při zřizování a spravování jich těchto zásad: 1. Zboží buď nakupováno ve velkém a dobré jakosti, neboť hospodářskou zásadou spolků spotřebních jest umožniti výhody nákupu ve velikém též pro nejmenší domácnosť.
2. Kapitál potřebný k nákupu zboží zjednává se jednak hromaděním vlastního spolkového fondu z příspěvků a podílů členských, jednak reservním fondem a, pokud tento nestačí, půjčkami neb kupováním zboží na úvěr.
3. Nákup děj se dle přísně reelních zásad obchodních, budiž přihlíženo ku příznivým konjunkturám a budiž opatřováno zboží dobré a laciné.
4. Zboží se prodává za hotové neb též na úvěr proti dostatečné jistotě.
5. Kupec musí při nákupu zboží docíliti beze strádání úspor pro domácnosť.
6. Fond reservní tvoří se částí docíleného zisku, někdy též zápisným členů a slouží předkem k uhražení možných ztrát.
7. Připouští se, by bylo do stanov pojato ustanovení, že se zboží prodává též nečlenům. Prodej nečlenům je v Anglii obvyklým a tento způsob razí si znenáhla cestu též v Rakousku, ježto tím rozvíjejí spolky spotřební větší činnosť, mohou poskytovati svým členům větších výhod a stávají se s druhé strany přístupnými též širším vrstvám lidu.
8. Z přebytků hradí se předkem náklady režijní, zbytek pak věnuje se buď fondu reservnímu neb rozdělí se co dividenda, pokud se týče, podíl na zisku mezi členy dle jich podílů.
III. Význam spolků spotřebních.
Spolky spotřební jsou v Rakousku ještě v počátcích. V r. 1888 bylo celkem 236 spotřebních spolků s 53201 členy. Vše užitečné působení spolků spotřebních se všeobecně uznává; ve členech se vzbuzuje a zvětšuje smysl a způsobilost’ ke spoření, dělníci stávají se způsobilými ku správě větších podniků obchodních. Značných výhod, jež poskytují spolky spotřební, stávají se účastny široké vrstvy lidu a zejména méně zámožné obyvatelstvo. Velká mravní cena spočívá též v tom, že nutno šetřiti při spolcích úvěrních zásad hotového placení a poskytování zboží nejlepší jakosti. Dělnictvo zvyká si hospodářské organisaci, společnému jednání vynakládajíc prostředky ke společným účelům v ohledu národohospodářském, zásada sdružovací stává se obecnější a její značné výhody pronikají i nejmenší kruhy. Účel i tendence spolků spotřebních zasluhují tudíž toho, by stát je podporoval a jim úlevy poskytoval ohledně daní a poplatků.
IV. Daně.
Otázka tato je nyní upravena zák. z 25. října 1896 č. 220 ř. z. (zákon o přímých daních osobních). Dle § 83 cit. z. podléhají spolky spotřební dani výdělkové jako podniky veřejně účtující, když neobmezují činnosť svou na své vlastní členy. Pokud však spolky tyto obmezují činnosť svou (a sice nejen dle stanov, nýbrž též ve skutečnosti) na své vlastní členy, jsou od daně osvobozeny, pokud čistý výnos nepřevyšuje 300 zl. Jak sluší čistý výnos vyšetřiti, stanoví § 85 cit. z. z 1896. Viz čl. Podniky veřejně účtující a jich zdanění.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Spolky spotřební. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 724-725.