č. 9740.

Samospráva okresní: * Podle § 71 a § 45 odst. 3. zák. č. 126/27 je při volbě okresního výboru číslem volebním celé číslo nejblíže vyšší výsledku dělení, i když vyjde dělením číslo celé.
(Nález ze dne 8. března 1932 č. 3657.)
Věc: Jaroslav B. ve Ž. (adv. Dr. Em. Slabý z Prahy) proti zemskému úřadu v Praze o volbu okresního výboru.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost. —
Důvody: Dne 27. února 1929 konala se v K. volba okresního výboru. Volební komise určujíc volební číslo — jehož stanovení jest právě předmětem sporu — dělila počet hlasů (18) počtem mandátů (8) zvětšeným o jeden, tedy devíti, a když dělením tímto vyšlo celé číslo 2, určila nejblíže vyšší celé číslo, totiž 3, za číslo volební. Výsledek volby byl tento:
Strana Počet hlasů: Mandátů: Celkem:
Republikánská 8
Lidová 4
Komunistická 2
Nár. soc. a soc. dem. 2
Živnostenská 2
v I. skruti- v II. skruti-
niu niu
2 1 3
1 1 2
0 1 1
0 1 1
0 1 1
Proti volbě podal st-1 jako volič do okresního zastupitelstva, jako člen okresního zastupitelstva a volič výboru námitky, v nichž dovozoval, že volebním číslem mělo býti na místo 3 číslo 2. Tyto námitky zamítl žal. úřad nař. rozhodnutím jako neodůvodněné, poněvadž podle ustanovení § 45 odst. 3. zák. č. 330/20 ve znění zák. č. 126/27, platného vzhledem k ustanovení § 71 odst. 2 obdobně pro volbu okresního výboru, — č. 9741
357
jest volebním číslem v každém případě celé číslo nejblíže vyšší číslu vyšlému dělením bez ohledu na to, zda při dělení podle tohoto předpisu provedeném vyšel zlomek neb číslo celé.
O stížnosti opětující námitku, že volebním číslem mělo bytí určeno číslo 2, poněvadž při dělení součtu odevzdaných hlasů počtem mandátů zvěšeným o jeden vyšlo celé toto číslo, uvážil nss takto:
Podle § 71 (2) zák. č. 126/27 koná se volba okresního výboru a komisí podle obdoby §§ 54 až 57 cit. zák. Poněvadž pak podle § 56 2. odstavce má se komise říditi obdobně ustanovením § 45 až 49 (s odchylkou, která v tomto sporu jest bezvýznamnou), jest volební číslo při volbě okresního výboru zjistiti způsobem v § 45 odst. 3 cit. zák. uvedeným, kteréžto ustanovení zní: »Součet všech platných hlasů všem stranám odevzdaných rozdělí se počtem mandátů, které se v zemi mají obsaditi, zvětšených o jeden; celé číslo nejblíže vyšší, dělením vyšlé, jest číslem volebním.« Výklad tohoto ustanovení jest na sporu potud, zda i tehdy, vyšlo-li dělením číslo celé, jest číslem volebním číslo nejblíže vyšší — jak má za to žal. úřad — nebo zda jest v takovém případě číslem volebním celé číslo dělením vyšlé, jak má za to stížnost.
Jest připustiti, že znění druhé věty § 45 odst. 3 nevyhovuje požadavkům, které s hlediska legislativní techniky lze klásti; tolik však možno i z povrchní dikce této věty vyčisti, že volebním číslem vždy musí býti číslo vyšší, než je výsledek dělení. Byly-li by přes to pochybnosti o pravém smyslu tohoto ustanovení, bylo by přihlédnouti podle § 7 o. z. o. k podobnému ustanovení § 45 odst. 2 vol. řádu do obcí, kde je jasně řečeno, že číslem volebním, stejným způsobem vypočteným jest číslo nejblíže vyšší výsledku dělení. Konečně ukazuje, jak zástupce st-le sám při veř. veř. ústním líčení uvedl, specielně daný případ na nesprávnost výkladu stížností tvrzeného, neboť by muselo být při volebním čísle 2 obsazeno 9 mandátů, kdežto skutečně mělo a mohlo jich být obsazeno toliko 8. Stížnost je proto bezdůvodná.

Citace:

č. 9740. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 552-553.