NPD documents search: Váž. tr., 11 (1929)

Čís. 10187.

Výlučná příslušnost okresního soudu podle § 49 čís. 2 j. n. vztahuje ae i na spor, jímž se domáhá nemanželské dítě na otci zaplacení odbytného, k němuž se nemanželský otec zavázal smírem, jakož i splnění závazku třetí osoby, zaručivší se za splnění smíru nemanželským otcem.
(Rozh. ze dne 27. září 1930, R II 117/30.)
Nemanželské dítě domáhalo se na nemanželském otci a na jeho otci zaplacení 6000 Kč, k jichž zaplacení se žalovaní zavázali smírem. Žalobu, zadanou na krajském soudě, procesní soud prvé stolice zamítl. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek i s předchozím řízením a odmítl žalobu. Důvody: Žalující strana opírá žalobní nárok o smír, podle něhož se žalovaný Antonín K. ml. jako nemanželský otec na vyrovnání své zákonné povinnosti proti ní zavázal zaplatiti složením do sirotčí pokladny 6000 Kč, a že žalovaný Antonín K. st. k tomuto závazku přistoupil. Ač žalovaní vznesli námitku nezhojitelné nepříslušnosti, prvý soud o ní nerozhodl. Poněvadž k této nepříslušnosti jest hleděti z úřadu i ve vyšších stolicích, zkoumal odvolací soud otázku a shledal, že pro spor příslušným byl výlučně podle § 49 čís. 2 j. n. okresní soud a že jest tu zmatečnost podle § 477 čís. 3 cřs. Pokud jde o prvého žalovaného nemůže bytí o tom pochyby, že šlo o jeho závazek ve smyslu § 166 obč. zák. Avšak i u druhého žalovaného šlo o právní rozepři, již má na mysli § 49 čís. 2 j. n. Z dějinného vývoje tohoto zákonného ustanovení, z jeho doslovu, upraveného původně zcela všeobecně, jest usuzovati, že se vztahuje na všechny spory o závazcích, které povstaly, mají důvod ve skutečnosti nemanželského otcovství. V souzeném případě jest sice žalobním důvodem závazek ze smíru, podle něhož spolužalovaný přistoupil k závazku nemanželského otce, avšak povstal ze skutečností nemanželského otcovství prvého žalovaného. Vzhledem k §§ 1342, 1351 obč. zák. jest předpokladem závazku vedlejšího dlužníka závazek hlavního dlužníka, takže řeše onen, musí se soud obírati s tímto, jenž má nesporně za podklad nemanželské otcovství. Bylo proto podle § 471 čís. 5 cřs. a §§ 473, 478 prvý odstavec cřs. v sezení neveřejném rozhodnouti, jak se stalo.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Podle § 49 čís. 2 j. n. náležejí před okresní soudy rozepře o otcovství k nemanželskému dítěti a o závazky stihající podle zákona nemanželského otce proti matce a proti dítěti. Jaké závazky stihají nemanželského otce ze zákona, o tom bylo již pravoplatně rozhodnuto. Soudním smírem ze dne 20. listopadu 1928 byla sice změněna tato zákonná rozsudkem určená povinnost, nastala tedy novace tohoto závazku, než pro věcnou příslušnost okresního soudu ve sporu, opírajícím se o tento smír, mluví přes tuto úmluvu úmysl zákonodárcův, přikázati okresním soudům veškeré spory o závazky vyvěrající z nemanželského otcovství, bez ohledu na jejich výši. Tím, že žalobní prosba zní na plnění odbytného, nebyla vzata uplatněnému nároku právní povaha nároku na zákonné výživné, neboť odbytné má sloužiti po výtce k uspokojení nároku dítěte na výživu, výchovu a zaopatření (srov. rozh. 7517 Gl. U. N. F.). Totéž však platí i o akcesorním závazku rukojemském druhého žalovaného. I tu jde jen o zajištění zákonného nároku nemanželského dítěte rukojemstvím otce nemanželského otce, tedy dědovým, a i ten nárok jest uplatniti před okresním soudem jakožto jediné věcně příslušným. Poněvadž žaloba byla na oba žalované podána u sborového soudu, právem shledal odvolací soud nezhojitelnou nepříslušnost dovolaného soudu podle §§ 49 čís. 2 a 104 j. n. a zrušil první rozsudek pro zmatečnost podle § 477 čís. 3 c. ř. s.

Citace:

Čís. 10187. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 447-448.