Oslava pětistéleté působnosti finanční prokuratury v Praze.

Právní postavení finančních prokuratur je upraveno zákonem ze dne 8. června 1933, čís. 97 Sb. z. а n., o finančních prokuraturách a vládním nařízením ze dne 2. dubna 1936, čís. 82 Sb. z. a n., kterým se vydává služební instrukce pro finanční prokuratury. Jsou právními zástupci státu, zemí, okresů a jiných právních podmětů uvedených v § 2 služební instrukce a v řízení před soudy a úřady mají práva advokáta a jsou před nimi zmocněny ke všem úkonům, a to i takovým, ke kterým jest podle obecných předpisů třeba zvláštní plné moci (§3, odst. 1. zák.) a nepotřebují se vykazovati plnou mocí (§ 4, odst. 1. služ. instrukce), a to ani tehdy, když jedna finanční prokuratura jedná před soudem za druhou finanční prokuraturu, byvši o to požádána (§ 4, odst. 7. služ. instrukce).
Finanční prokuratury jsou organisovány podle zemí, takže máme finanční prokuraturu v Praze, v Brně, v Bratislavě a v Užhorodě (§7 zák.). Finanční prokuratury v Praze a v Brně jsou úřady historickými, které vznikly v XV. století, finanční prokuratury v Bratislavě a v Užhorode byly instituovány zákonem čís. 97/1933 Sb. z. a n.
Financím prokuratura v Praze vidí svůj počátek v prvním stálém zástupci králově, který se ponejprv objevuje r. 1437, tedy před pěti sty léty. Je tedy letošní rok pro ni rokem velmi významným, ježto dovršuje 500 let svého trvání. Doba úctyhodná, která vyžaduje, aby veřejnost byla na existenci úřadu náležitě upozorněna a povaha jeho jí objasněna, zvláště, když jde o úřad velmi významný, jediný svého druhu, který však, organisačně včleněn v rámec finančních úřadů, nemůže svým názvem ukázati veřejnosti pravou svou povahu, takže tato mnohdy ani neví, jaký úkol je finanční prokuratuře svěřen. Bylo tedy svátou povinností finanční prokuratury v Praze, aby při tak vzácném jubileu veřejnost o sobě náležitě informovala. To také učinila, a to způsobem velmi důstojným.
Dne 14. listopadu 1937 dopoledne uspořádala v Collegiu Maximu Právnické fakulty Karlovy university v Praze vzpomínkovou slavnost pod protektorátem pana ministra financí JUDr. Josefa Kalfuse. Na tuto oslavu pozváni byli všichni členové vlády, všechny význačné osoby života politického a veřejného, úřady státní a samosprávné a jiné. Účast na této oslavě byla veliká a průběh její byl důstojný. Pěvecký sbor Smetana zahájil slavnost chorálem »Svatý Václave«. President finanční prokuratury JUDr. Bohuslav Šál po uvítám všech přítomných nastínil stručně, co finanční prokuratura učinila během letošního roku, aby veřejnost o svém jubileu a o svém poslání náležitě informovala, mezi jinými zvláště vydáním spisu »500 let finanční prokuratury v Praze«. Dále nastínil stručně úkoly finanční prokuratury a jejich stálé rozšiřování při stejném počtu pracovních sil.
Po něm ujal se slova vládní rada JUDr. Jaroslav Štemberg, který nastínil dějiny finanční prokuratury v Praze, t. j. její vznik, vývoj, rozvoj a úkoly v době pro nás velmi dávné i bližší. Uvedl, že finanční prokuratura v Praze vidí svůj vznik ve stálém králově zástupci před soudy, jehož si roku 1437 zřídil Zikmund Lucemburský, když konečně po dlouhých válkách husitských zvolen byl za krále českého. V době válek husitských byly statky královské značně rozchváceny, takže bylo nutno, aby je král uvedl zase zpět pod svou moc. Za tím účelem zřídil si stálého zástupce, jehož úkolem bylo rozchvácené statky královské v deskách zemských vyhledávati a soudně zpět pod moc královu přiváděti. Tímto prvním stálým zástupcem byl rytíř Vilém ze Žlutic, jehož existence je zřejmá z desk zemských. Jeho titul byl »commiearius devolutionum regalium«. Před touto dobou nebylo stálého zástupce králova a jeho zájmy hájili na soudech úředníci, kteří spravovali ty které statky.
Po smrti Zikmunda Lucemburského nastoupil na trůn český jeho zeť Albrecht Rakouský, který neměl většího štěstí než Zikmund. Zemřel roku 1439. Po tomto roce bylo interregnum až do roku 1453, kdy nastoupil na trůn český Ladislav Pohrobek, syn Albrechtův. Je proto omluvitelné, že v této době není záznamů o působnosti královských zástupců, že existovali, vyplývá z ustanovovací listiny, kterou Ladislav Pohrobek jmenoval svým královským prokurátorem Jana z Rabštejna roku 1453. V listině této se mluví o právech předchozích prokurátorů. Po této době úřad královského prokurátora již nezanikl. Jeho agenda byla stále a stále rozšiřována, takže bylo nutno, aby mu byli dáni pomocníci. To stalo se v šestnáctém století. Tito pomocníci jmenovali se později »fiskální adjunkti«. Agenda jeho vzrostla po osudné bitvě bělohorské, kdy svěřena královskému prokurátorovi i agenda trestní. Nová organisace úřadu provedena za Josefa II. všeobecnou fiskální instrukcí (1783). Královští prokurátoři pozbyli svého jedinečného postavení jako zástupci krále. Zástupci povaha přešla na úřad jako takový, který se jmenoval »fiskální úřad« a v čelo jeho postaven »komorní prokurátor«. V roce 1851 při nové reorganisaci úřadů okleštěná agenda fiskálního úřadu a tento nazván »finanční prokuratura«, kterýžto název zůstal úřadu dodnes.
V dalším dotkl se úkolů královských prokurátorů. První zástupci podjali se úkolu jim určeného s takovou horlivostí, že pánové žádali krále, aby úřad prokurátora byl zrušen. To bylo ještě v druhé polovici patnáctého století. Král svěřoval však královským prokurátorům i jiné funkce. Spolupůsobili při uzavírání smluv mezinárodních, při pracích zákonodárných, v soudnictví a j. Zvláště práce zákonodárná svědčí o právnické vyspělosti královských prokurátorů. Na Vladislavském zřízení zúčastnil se prací královský prokurátor Albrecht Rendi z Aušavy, na revisi jeho pak prokurátoři Vilém z Vřesovic a Matyáš Libák z Radovesic, a na obnoveném zřízení zemském pak prokurátor Samuel Albín z Weisenblutu. Prokurátor ad hoc Přibík Jeníšek z Oujezda byl žalobcem proti českým pánům, kteří pak v červnu 1621 byli popraveni na Staroměstském náměstí. Později se stal stálým prokurátorem.
Po zřízení městských rychtářů v městech po bezúspěšném povstání měst za Ferdinanda I. byli tito podřízeni královskému prokurátorovi. Jurisdikci prováděl královský prokurátor nad svobodníky. Hájil i židy, kteří se považovali za vězně královy, za kteroužto ochranu byli povinni platiti určité dávky.
Agenda královských prokurátorů, stále více a více rozšiřovaná, byla značně zúžena při reorganisaci v roce 1851.
Královští prokurátoři za svou námahu dostávali jen určitou kvótu vydobytých částek. Bývala to jedna desetina. První pevný plat obdržel královský prokurátor Albrecht Rendi z Aušavy (1498—1509), a to 120 kop grošů českých ročně. Mimo to dostávali královští prokurátoři a fiskální adjunkti přesně stanovený deputát. Práce u fiskálního úřadu byla velmi vážena, úředníci od ní byli rádi přijímáni jinými úřady. K fiskálnímu úřadu hlásily se také význačné osobnosti, jako universitní profesoři. Královskými prokurátory se stali universitní profesoři JUDr. Matyáš Malanotte z Caldes (1681—1685) a JUDr. Jan Jiří z Funken (1688—1691). Naproti tomu také úředníci fiskálního úřadu a pak finanční prokuratury dosáhli význačných postavení .v životě politickém i veřejném vůbec a mnozí z nich dostali se i za katedru universitní. Uvedl četná známá jména význačných osobností, které dříve pracovaly u finanční prokuratury, mezi nimiž i jméno p. univ. prof. JUDr. Viléma Funka, který se slavnosti zúčastnil jako zástupce rektorátu university Karlovy. Přednáška, jejíž obsah snažil jsem se stručně zde zachytiti, byla vyslechnuta v tiché důstojnosti. Bylo viděti, že vládní rada Dr. Štemberg s velikou láskou podjal se tohoto úkolu. Tato láska pro věc a hrdost, že měl tu čest hlásati evangelium svého úřadu publiku tak vznešenému, zračily se i v jeho slovech. Neměl ani času pozorovat, že publikum skutečně poslouchalo jeho slova přímo s nábožností. Tomu svědčilo ono důstojné ticho a neutuchající potlesk po skončení přednesu.
Slavnost byla pak zakončena státní hymnou, kterou zazpíval pěvecký sbor »Smetana«.
Jurášek.

Citace:

První mezinárodní kriminologický sjezd. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1938, svazek/ročník 77, číslo/sešit 6, s. 416-417.