NPD documents search: Boh. adm., 18 (1936)

Čís. 15324.

Jde-li o to, zda k projednání rozepře byl příslušný soud mimořádný (pracovní) nebo soud řádný, nelze užíti předpisu § 45, prvý odst. j. n.
(Rozh. ze dne 24. června 1936, Rv I 1837/34.) Žalobce domáhá se na žalovaném náhrady škody, již utrpěl při výkonu služby (u žalovaného). Nižší soudy (krajský soud a vrchní soud) neuznaly žalobní nárok důvodem po právu.
Nejvyšší soud zrušil jejich rozsudky pro zmatečnost a žalobu odmítl.
Důvody:
Žalobce se domáhá na žalovaném náhrady škody, již utrpěl ve výkonu služby. Jest proto základem žalobního nároku služební poměr mezi žalobcem a žalovaným. Rozhodovati o sporech vzniklých mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o náhradních nárocích z poměru služebního jsou však příslušné soudy pracovní (sr. § 1 (1), § 2 c) zák. čís. 131/31 Sb. z. a n.). V souzené věci byla žaloba podána dne 28. listopadu 1932. tudíž poté, kdy nabyl účinnosti zákon o pracovních soudech ze dne 4. července 1931, čís. 131 Sb. z. a n. Co do místní příslušnosti přichází v souzené věci v úvahu obecný soud žalovaného, jenž jest v P. Podle § 1/1 vl. nař. čís. 180/31 byl živnostenský soud v P. přeměněn na samostatný pracovní soud. Bylo proto žalobu podati u pracovního soudu v P. Žaloba však byla podána u krajského soudu v P., jenž se nemohl státi příslušným ani dohodou stran, ježto jde o věc vůbec odňatou řádným soudům (§ 104, druhý odstavec, j. n.). Jest proto celé řízení zmatečné podle § 477 čís. 3 c. ř. s., kteroužto zmatečnost bylo vysloviti z úřadu (§ 42, prvý odstavec, j. n.). Ustanovení § 45, prvý odstavec, j. n. nepřichází v souzené věci v úvahu, ježto nejde o to, zda jest příslušným soud sborový či řádný soud okresní, nýbrž jde o to, zda jest příslušným soud řádný či soud mimořádný (pracovní) (srov. rozh. čís. 12813 Sb. n. s.).

Citace:

č. 12702. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 1240-1242.