NPD documents search: Váž. civ., 9 (1927), sv. 2

— Čís. 7550 —
Čís. 7550.

Šicí stroj jest podle § 251 čís. 6 ex. ř. vyloučen z exekuce, třebas dlužnice neměla živnostenského oprávnění k provozováni své (drobné) živnosti; záleží jen na tom, zda skutečně živnost provozuje. — Čís. 7550 —
Věci z exekuce vyňaté nepodléhají ani zákonnému zástavnímu právu pronajímatelovu podle § 1101 obč. zák.
(Rozh. ze dne 24. listopadu 1927, R II 341/27.)
K vydobytí dlužného nájemného zabavil soud prvé stolice šicí stroj dlužnice. Návrh dlužnice, by byl šicí stroj vyloučen z exekuce, soud prvé stolice zamítl, rekursní soud exekuci ohledně šicího stroje podle § 39 čís. 2 ex. ř. zrušil. Důvody: Dlužnice navrhla, by exekuce ohledně šicího stroje byla zrušena, pokud se týče by tento stroj z exekuce byl vyloučen, poněvadž strana povinná potřebuje zabaveného stroje nevyhnutelně ku své výživě, kterou si opatřuje šitím prádla. Žádala tedy zrušení exekuce ohledně tohoto stroje, poněvadž jest vzhledem k ustanovení § 251 čís. 6 ex. ř. nezabavitelným. Prvý soudce však tento návrh zamítl, dospěv šetřením k přesvědčení, že dlužnice šicí stroj prodávala a že ho tudíž nepotřebuje nutně ku své obživě. Prvý soudce však je v tomto ohledu nesprávného právního názoru, poněvadž měl pouze rozhodnouti, zda strana povinná skutečně potřebuje zabaveného stroje k, osobnímu dalšímu výkonu výdělečné činnosti a zda jedná se o osobu, která si ruční prací opatřuje výdělek. V tomto směru však bylo potvrzeno a prvý soudce také připouští, že strana osvědčila potvrzením městské rady v H. ze dne 16. července 1927, že strana povinná potřebuje zabavený šicí stroj k šití prádla, čímž si opatřuje výdělek k uhájení své výživy, poněvadž jinak jest úplně nemajetná. Již tímto potvrzením jest prokázáno, že se jedná o šicí stroj, tedy o věc, která podle § 251 čís. 6 jest nezabavitelna, a proto mělo býti návrhu povinné strany na zrušení exekuce ohledně tohoto stroje vzhledem k ustanovení § 39 čís. 2 ex. ř. vyhověno.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Dovolacímu rekursu nelze přiznati oprávnění. Soud prvé stolice sice zjistil, že dlužnice prodávala svůj, nyní zabavený šicí stroj, by mohla nájemní pohledávku vymáhající věřitelky uspokojiti, a to ještě před jeho zabavením; tím však není nikterak vyvráceno tvrzení dlužnice, osvědčené úředním potvrzením městské rady v H., že stroje nutně potřebuje k vlastní obživě ve své drobné živnosti, záležející v šití prádla pro rodiny, a že ho potřebovala i v den jeho zabavení. Správně usoudil tedy rekursní soud, že šicí stroj jest vyloučen z exekuce podle § 251 čís. 6 ex. ř., při čemž jest lhostejno, zda dlužnice provozuje drobnou živnost na základě živnostenského oprávnění, čili nic, neboť rozhodným jest pouze skutečné provozování živnosti. Tomu není nikterak na závadu ani ustanovení § 1101 obč. zák., podle něhož svršky do domu vnesené jsou podrobeny zákonnému zástavnímu právu pronajímatelovu od doby jich vnesení; neboť předpis § 251 ex. ř., podle něhož jsou některé věci vyňaty z exekuce, jest dán z důvodů sociálních, tedy veřejných a působí — Čís. 7551 —
absolutně a proti každému zabavení tou měrou, že věci takto z exekuce vyňaté nejsou podrobeny ani zákonnému zástavnímu právu pronajímatelovu. Bylo proto potvrditi rozhodnutí soudu rekursního z jeho správných, stavu věci i zákonu odpovídajících důvodů.

Citace:

č. 7550. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/2, s. 581-583.