NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 4

Míra důlní.
Míra důlní.

I. Pojem.
Důlní míra obsahuje určitou plochu ve vodorovné rovině záraziště v podobě obdélníku majícího v objemu 45116 m2 a rozšiřuje se z pravidla do věčné výšky a hloubky (§ 42 hor. z.). Každé volné kutiště uděluje nárok na propůjčení nejméně jedné míry důlní. U kamenného uhlí zvyšuje se tento nárok na 2 podél nejdelší strany spolu hraničící míry důlní t. j. na dvojnásobnou míru (§ 34 hor. z.).
II. Propůjčení.
Propůjčení míry důlní má místo jen tehdá, když vyhražené nerosty ve svých ložištích na ohlášeném místě tak odkryty jsou, že dle místních poměrů jest za to míti, že hodí se k dobývání (§ 44 hor. z.). Míra důlní. 379
Je tudíž hlavním účelem odkrytí zjednati úřadu hornímu dle místních poměrů přesvědčení, že odkryté ložiště jest vhodným k dobývání. Běží zde jmenovité o to zabrániti, by následkerii propůjčení na ložištích, která svou povahou přirozenou nemohou položití základy prospěšnému provozování hornictví, nevznikly míry důlní a pole důlní, která by hornictví spíše škodila, než prospívala. Pojem těžebnosti jest, jak již ze znění § 44 hor. z. vysvítá, velmi relativní. Nejen druh a množství vyhražených nerostů nacházejících se v objeveném ložišti, ale i směnná a obchodní jich cena mají vliv na zjištění těžebnosti, různé couky (žilky) rudné — chudší železité kameny, — kyzy atd. jsou mnohdy pro svoji vzdálenost od hutí, pro přílišný hutní náklad, pro nedostatek vhodného technického závodu a p. úplně bez ceny a nehodí se proto к dobývání, kdežto v dolu jiném těžiti se mohou s prospěchem. Hor. zák. má patrně na mysli, podporovati jen podniky hornické, které v ohledu národohospodářském ceny mají, zaopatřiti úvěr takovým podnikům a poskytnouti naproti tomu knihám horním na nich se zakládajícím základ co nejbezpečnější. Nejvýznačnější povinností úřadů horních bude, ohledáním horních děl provozovaných v sousedství, přesvědčením se o místním se utváření ložisk, při jejich dalším odkrývání, poradou a úmluvou se zkušenými, důvěry hodnými horníky nabýti správného názoru o těžebnosti naskytnuvších se ložisk v místě obvyklé (§ 37 vyk. nař.). Posouzení toho, zda hodí se ložiště nerostů k dobývání, zdali uhrazuje náklad a zúrokuje kapitály vynaložené záleží hlavně na podnikateli ; přes to však nelze posuzování těžebnosti zůstaviti pouze podnikateli, protože mohou se vyskytnouti případy, že někdo předstírá dolování jen za tím účelem, aby obtěžoval zbytečně vlastníka pozemku, nebo aby získal jiného vedlejšího účelu s hornictvím jen nahodile souvisícího. Posuzování těžebnosti nemůže se však přenechati pouze dobrému zdání propůjčujících úřadu horních, pročež stanoví zákon, že tam, kde by toho bylo zapotřebí, ustanoví mini- sterstvo po vyslechnutí těžírstev revírních jisté měřítko (§ 44 hor. z.). (Viz čl. Zaráziště.) Z pravidla smí se na jedno objevení propůjčiti jen tolik měr důlních, kolik jich je vyhrazeno jednomu kutišti (§ 34 hor. z.). Jestliže zaráziště má takovou polohu, že by se z něho dalo ještě více nepropůjčených měr důlních vyměřiti, má žadatel na vůli při kamenném a hnědém uhlí až do 4 dvojnásobných měr se rozložití, u všech ostatních nerostů však až do 4 jednoduchých měr důlních (§ 47 hor. z.). Zásada, že na jedno objevení nerostů nelze propůjčiti více jednotek než 4, nechť si to jsou jednoduché nebo dvojité míry, platí též pro kamenné a hnědé uhlí (nál. spr. s ze dne 6. prosince 1876 č. 397 sb. »Budw.« čís. 9 a ze dne 28. února 1877 č. 262 sb. »Budw.« č. 46).
III. Vykolíkování míry důlní.
Každé propůjčené pole musí se, pokud revírními stanovami něco jiného stanoveno není, vyměřiti nejdéle do jednoho roku po propůjčení v pravomoc vešlém a za přivzetí všech sousedících majitelů dolů, podnikatelů kutání a vlastníků pozemků zasazením mezníků vyhraničiti (§ 64 hor. z.). Dle hor. z. je vyměření součástkou propůjčení samého. Za podklad k tomu slouží mapa (§ 50 hor. z.) o rozložení současně se žádostí za propůjčení podaná, jakož i listina propůjčovací (§ 63 hor. z.). Objeví-li se při ohledání hor, že propůjčení není nic na překážku, vykoná je vyslanec horního úřadu ihned po ukončení řízení o ohledání hor (§ 65 hor. z.). Za každé propůjčení musí se podati zvláštní žádost. Jestliže však současně podané Míra důlní
žádosti souvisí spolu ohledně žádaných měr důlních je dovoleno předložití společnou mapu o rozložení měr (§ 51 vyk. před.). Propůjčené míry důlní jsou nemovitým majetkem. Nově propůjčené míry důlní mohou se dle vůle nabyvatelovy samostatně zanésti do horní knihy, aneb mohou se připsati vlastnictví hornímu ve knihách již zapsanému (§ 111 hor. z.). Připsání míry důlní majetku důlnímu již zanešenému skytá jen tehdy hornickou výhodu, když oba majetky jsou v bezprostředním sousedství anebo poměrem společných pomocných staveb anebo dílen a zamýšlí-li se sloučení jednotlivých důlních měr.
IV. Odejmutí a zrušení propůjčených měr.
Bylo-li právoplatně na odejmutí propůjčených důlních a denních měr uznáno, předsevezme úřad jejich prodej v cestě exekučního odhadu a dražby (§ 253 hor. z.). Prohlásí-li majitel dolů, že zamýšlí zrušiti důlní a denní míry, budiž k tomuto prohlášení, jemuž třeba přiložiti listinu propůjčovací, ač nevážnou-li na důlu břemena hypoteční, předsevzat výmaz měr a opravu veřejných knih a map revírních. Z toho vysvítá, že je každému majiteli důlnímu zůstaveno, zříci se t. j. zrušiti důlní nebo denní míry nabyté propůjčením, pokud se tím cizím právům újma nečiní a zájmům hornictví to nevadí; všeobecně platí tu tytéž ohledy, jako při odejmutí měr důlních (viz čl. Pole důlní).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Míra důlní. Všeobecný slovník právní. Díl druhý. Kabel - Otcovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1897, svazek/ročník 2, s. 392-394.