NPD documents search: Váž. tr., 16 (1934)

Knihovní poznámka úmyslu, podati odpůrci žalobu, se nepřipouští.

První stolice návrh takový zamítla, zemský soud v Brně
usnesení potvrdil.
Důvody:
Platné zákony poznámky podobné neznají.
Kdyby byl zákon odpůrčí poznámku takovou považoval za přípustnou, byl by jistotně v § 46., kdež podmínky knihovní poznámky odpůrčí žaloby ustanovuje, též podmínky pro přípustnost poznámky odporovacího úmyslu stanovil.
Odvolávání se na §§ 20b) a 61. kn. z. není na místě, poněvadž processuální účinek knihovní poznámky předpokládá podání žaloby a § 61. kn. z. knihovní poznámku připouští jen tehda, jestliže kdo, maje se vkladem ve svém knihovním právu za stižena, vklad z důvodu neplatnosti potírati hodlá a obnovení dřívějšího knihovního stavu žádá, kterýžto předpoklad zde však schází. Poznámku zamýšleného výkonu právních jednání zná kn. zákon jen v § 53.
Pokud rekurent zamýšlenou poznámkou na zřeteli má prostředek prevenienční, dává řád exekuční na ruku, jakého prozatímního opatření a za jakých podmínek povoliti lze.
(Rozh. z 5. května 1906, č. j. R. II. 146/6.)
B—a.

Citace:

Č. 194 dis.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1935, svazek/ročník 16, s. 530-530.