Z Právnické jednoty v Praze.

Zpráva o týdenních schůzích.

Právnická jednota zahájila své zimní přednáškové období týdenní schůzí konanou dne 19. ledna 1933. Schůzi předsedal starosta Jednoty prof. Dr. Hermann-Otavský, jenž věnoval úvodem vřelou posmrtnou vzpomínku Dr. Janu Lhotovi, advokátu v Praze,
členu Jednoty od r. 1902. Za členy byli pak přijati tito pánové : Dr. Rudolf Hynie, soukromý docent Karlovy university v Praze,
Dr. Jaroslav Lukáš, konceptní úředník Úrazové pojišťovny dělnické pro Čechy v Praze a
Dr. Ivo Murko, kandidát advokacie v Lublani.
Na programu schůze byla přednáška Dr. Emila Svobody, profesora Karlovy university v Praze, o reformě práva manželského v osnově čsl. všeobecného zákoníka občanského. Ve své přednášce, jež byla pokračováním přednášky konané v Jednotě dne 1. prosince 1932, vyložil přednášející změny, týkající se rozvodu a rozluky manželství. Vylíčiv právní úpravu manželských poměrů v Rusku a v Itálii, z nichž první úprava je nejpokrokovější a druhá nejkonservativnější, došel přednášející k závěru, že osnova jde střední cestou a proti platnému právu spíše utužuje pevnost manželství. Přednáška prof. Svobody bude otištěna v »Právníku« v plném znění, stejně jako ostatní přednášky, níže uvedené.
Další týdenní schůze se konala dne 9. února 1933 za předsednictví starosty Jednoty prof. Dr. Hermanna-Otavského. Předsedající vzpomenul vřelými slovy zemřelého člena Karla Fliedra, senátního presidenta nejvyššího soudu v. v. a bývalého soudního inspektora, jenž byl členem Jednoty od r. 1898. Zesnulý patřil mezi nejplodnější naše praktické právníky a též v Právnické jednotě často přednášel.
Poté udělil předsedající slovo Dr. Stanislavu Dnistrjanskému, profesoru ukrajinské university v Praze, jenž přednášel na téma: K osnově čsl. všeobecného zákoníka občanského: »Úvod k občanskému zákoníku«. Načrtnuv obsah úvodu občanského zákoníka uvedl přednášející, že při revisi byl úvod ponechán, při superrevisi však celý vypuštěn, aniž by byly uvedeny důvody tohoto vypuštění, kdežto revisní komise podrobně uváděla v důvodové zprávě, proč je úvod nutný. Jest nutno zkoumati metodu historicko-evoluční, jaký je význam tohoto úvodu. Z kritického rozboru hlavních legislativních děl od starověku po dobu moderní dovozuje prof. Dnistrjanskyj, že úvod k občanskému zákoníku je nezbytný a že má obsahovati základní směrnice pro občanské právo, zejména že má vysloviti poměr mezi zákonem a právem obyčejovým a rozhodováním soudcovským.
Schůzi konané dne 23. února 1933 předsedal náměstek starosty min. rada Dr. Voska. Za členy byli přijati: Dr. Jan Janeček, soudcovský čekatel krajského soudu v České Lípě a Dr. Jaroslava Němcová, auskultantka v Praze.
V cyklu přednášek o osnově čsl. všeobecného zákoníka občanského přednášel na této schůzi prof. Michal Zimmermann z Masarykovy university v Brně, o mezinárodním právu soukromém v osnově občanského zákoníka. Úprava kolisních norem patří mezi nejobtížnější úkoly zákonodárcovy. Jako odstrašující příklad uvedl přednášející kolisní soustavu německou. Přednášející nastínil dále hlavní zásady práva mezinárodního a vyložil, jak byly uplatněny v osnově, jíž připisuje přednášející, přes některé nedostatky, velkou vědeckou hodnotu.
Dne 2. března 1933 přednášel Dr. Jaromír Sedláček, profesor Masarykovy university v Brně, na téma : »Právnická osoba a její úprava v osnově občanského zákona«. Schůzi předsedal starosta Jednoty prof. Dr. Hermann-Otavský.
Pojem právnické osoby, jak uvedl přednášející, je průchodním místem právnického myšlení, k němuž směřují hlavní problémy právní vědy. Celá literatura o právnické osobě není však než variací na sporé výklady justiniánských Digest o korporaci. Ty byly základem práva obecného a též platných ustanovení obč. zákona o korporaci (§§ 26 sl.). Platné předpisy byly dostačující pro primitivní poměry doby svého vzniku, nikoli však pro poměry nynější, kdy korporace hrají velkou úlohu. Problém, který nutno řešiti, týká se zvláštního jmění korporace, rozdílného od jmění členů, dále orgánů, za korporaci jednajících, a relevance organisačního statutu vůči třetím osobám. Pokud jde o osnovu, jež upravuje tuto otázku v § 16, uvedl přednášející, že se zmařila zde možnost řešení těchto důležitých problémů legislativních a že kromě nadpřirozené personifikace neobsahuje osnova o právnické osobě ničeho. Dále nastínil přednášející hlavní otázky, jež by bylo třeba řešiti (zač považovati organisační statut, kdy je spolek konstituován, jak hodnotiti přístup nových členů, jeho náležitosti, kdo representuje kolektivitu navenek, otázka voleb, jmenování, porušení statutu) a vyslovil přesvědčení, že hodnota osnovy stoupne, spolu s právní bezpečností, budou-li tyto otázky zodpověděny.
Dr. Vladimír Kubeš, t. č. 2. jednatel.

Citace:

DRACHOVSKÝ, Josef. Zvýšení daně z líhu na základě zákona ze dne 8. července 1901 ř. z., č. 86.. Sborník věd právních a státních. Praha: Bursík & Kohout, 1902, svazek/ročník 2, s. 119-124.