Čís. 5436.

Kdo mimo případ §u 12 vyr. ř. nabyl na nemovitosti dlužníkově před vyrovnávacím řízením zástavního práva, třeba jen zřízením úvěrní hypotéky, může i za řízení vyrovnávacího vésti na nemovitost exekuci dražbou.
(Rozh. ze dne 10. listopadu 1925, R I 919/25.)
Soud prvé stolice povolil exekuci vnucenou dražbou, rekursní soud exekuční návrh zamítl, ježto usnesením ze dne 23. dubna 1925 bylo o jmění dlužníka zahájeno řízení vyrovnávací, vzhledem k čemuž (§ 10 vyr. ř.) nebyla přípustnou exekuční žádost, podaná dne 17. června 1925.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Rekursní soud, změniv povolující usnesení prvého soudu a zamítnuv pro ten čas návrh na povolení exekuce s poukazem na § 10 (1) vyr. ř. a zahájení vyrovnávacího řízení o jmění dlužníkově dne 23. dubna 1925, nepovšiml si, že podle knihovního výtahu vloženo jest pro vymáhající věřitelku na nemovitostech, jichž dražba byla navržena, již od 19. března 1924 právo zástavní za úvěrní a záruční pohledávky téže věřitelky do výše 55 000 Kč, že vymáhající věřitelka na základě pravoplatných směnečných platebních příkazů žádá jednak za poznámku vykonatelnosti co do částky 28 000 Kč s přísl. v rámci oné vtělené úvěrní a záruční hypotéky, jednak za dražbu nemovitostí v zástavu daných a že první soud oba tyto druhy exekuce podle exekučních vzorců čís. 178 (poznámka vykonatelnosti) a č. 196 (vnucená dražba) povolil, třebaže do vyhotovení usnesení nedopatřením nebyl pojat obsah exekučního vzorce čís. 178 (který v knize vzorců v poznámce druhé právě o poznámce vykonatelnosti při úvěrních a záručních hypotékách se zmiňuje). Nejde tu tedy o nabytí soudcovského práva zástavního, nebo práva na uspokojení po rozumu §u 10 (1) vyr. ř. za vyrovnávacího řízení, nýbrž o výkon smluvního zástavního práva, pozůstávajícího již déle roku před zahájením vyrovnávacího řízení, tedy o výkon práva oddělovacího, které podle §u 11 (1) vyr. ř. nebylo zavedeným vyrovnávacím řízením dotčeno. Nevadí, že vymáhající věřitelka nabyla smluvního zástavního práva nikoli pro číselně určitou pohledávku (§ 14 prvý odstavec knih. zák.), nýbrž pro všechny pohledávky, které jí až do výše 55 000 Kč z důvodů v §u 14 druhý odstavec knih. zák. uvedených vzniknou, neboť i takováto úvěrní a záruční hypotéka poskytuje knihovním vkladem hned právo zástavní a nikoli jen knihovní pořadí, což nejlépe vidno z §u 224 ex. ř., podle kterého pohledávky v rámci takové hypotéky až do posledního rozvrho- vého roku skutečně vzniklé, jest z nejvyššího podání k placení nebo převzetí přikázati, a nevyčerpaný zbytek na úrok uložiti. Že oddělovací právo, jsoucí tu již v době zahájení vyrovnávacího řízení (mimo případy uvedené v §u 12 vyr. ř.) může býti i za vyrovnávacího řízení cestou exekuce uplatněno, jde na jevo také z §u 11 druhý odstavec vyr. ř., který stanoví jen zvláštní důvod pro odklad vnuceného prodeje. Nevadila tedy povolení žádané exekuce okolnost, že o jmění dlužníkově zahájeno bylo dne 23. dubna 1925 vyrovnávací řízení a bylo tudíž usnesení prvního soudu obnoviti.

Citace:

Čís. 5436. Váž. civ., 7 (1925), sv. 2. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/2, s. 605-606.