NPD documents search: Váž. tr., 20 (1938)

Čís. 2020.

Účelem slyšení dlužníka (§ 358 ex. ř.) může býti jen, poskytnout mu příležitost, aby se vyjádřil o formálních podmínkách navrhované exekuce.
Exekuci, jíž se domáhá kupitel na prodateli výmazu práv, váznoucích na prodané nemovitosti, jest vésti dle § 353 ex. ř. nikoliv dle § 354 ex. ř.
(Rozh. ze dne 15. listopadu 1922, R 2 415/22.)
Rozsudkem pro zmeškání byli žalovaní prodatelé právoplatně odsouzeni provésti ve prospěch žalujícího kupitele výmaz knihovních práv dolovacích, váznoucích na prodaném pozemku. Exekučnímu návrhu, jímž domáhal se vymáhající věřitel povolení exekuce dle § 353 ex. ř., soud prvé stolice vyhověl, rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Není pochybnosti, že nejde o jednání, jež může býti osobou třetí předsevzato, nýbrž o jednání nezastupitelné. Toto však vynutiti dle § 354 ex. ř. nelze, jelikož výmaz dolovacích práv jest odvislým od toho, zdali buďto oprávnění dají k tomu svolení nebo, bude-li třeba podati žalobu, zdali vyjde nález, jenž vyhoví žalobní prosbě, což obé nezávisí jedině na vůli povinné strany.
Ne j v y š š í soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Účelem slyšení dlužníka dle § 358 ex. ř. může býti jen, poskytnouti mu příležitost, by se vyjádřil o formálních podmínkách navrhované exekuce, zejména o přípustnosti exekučního prostředku, vymáhajícím věřitelem zvoleného,. Nemohou však uplatňovány býti námitky, opírající se o okolnosti zrušující vymáhaný nárok (§ 35 ex. ř.), a námitky, kteréž měl povinný uplatňovati ve sporu před vyhlášením rozsudku, exekuční titul tvořícího. Strana povinná uplatnila při svém výslechu podle § 358 ex. ř. tyto námitky: 1. nepřípustnost exekučního prostředku, vymáhající stranou zvoleného, tvrdíc, že exekuce dle § 353 ex. ř. je nepřípustnou, poněvadž plnění odbřemenění prodaného pozemku od dolovacích práv, jest plněním nezastupitelným; 2. nemožnost plnění, exekucí vymáhaného, pro stranu povinnou, která již zde byla před vydáním rozsudku pro zmeškání; 3. promlčení nároku na odbřemenení projitím 3 lete doby, od smlouvy trhové ze dne 19. prosince 1899, 4. nepřípustnost kumulace exekučních návrhů dle §§ 353 a 354 ex. ř. Co se tkne námitek čís. 2 a 3, bylo jich uplatňování při výslechu podle § 358 ex. ř. nemístným, neboť námitky ty opírají se o okolnosti, které dle náhledu povinné strany bránily vzniku vymáhaného nároku, pokud se týče přivodily zánik vzniklého odbřemeňovacího nároku strany povinné před rozsudkem pro zmeškání. Nehledíc k tomu, že jen absolutní, objektivní nemožnost plnění (a nikoliv subjektivní, jako je stranců povinnou tvrzena), by byla mohla přivoditi jiný výsledek sporu, kdyby strana povinná nebyla nechala dojíti na rozsudek pro zmeškání, měly tyto námitky, a to jak nemožnost plnění, tak i promlčení odbřemeňovacího nároku, namítány býti vymáhající straně v řízení před soudem procesním před vynesením rozsudku a nemohou již v řízení exekučním býti uplatňovány. Dlužno se proto pouze obírati námitkou nepříslušnosti exekučního prostředku, vymáhající stranou zvoleného. Vymáhající strana navrhla exekuci dle § 353 ex. ř. Tento exekuční prostředek předpokládá, že jde o plnění nepeněžní, (vyjímajíc vydání neb plnění věcí § 346 ex. ř.), které nejen exekutem, nýbrž i třetí osobou provedeno býti muže a touto třetí osobou může býti i vymáhající věřitel. Jednání zastupitelná jsou taková jednání, která může vymáhající věřitel dáti provésti osobou třetí i bez zmocnění (§ 353 ex. ř.), ovšem potom jenom na svůj náklad. Zmocnění dle § 353 ex. ř. t. j. zmocnění dáti vykonali jednání na útraty povinného, neznamená v tomto případě nic jiného, než že vymáhající věřitel musí od povinného obdržeti náhradu n á k l a d ů na provedení onoho jednání. Soud rekursní má neprávem za to, že zde jde o jednání, kteréž se třetí osobou provésti nedá. Spor o odbřemenění a proti dědicům Antonína Sch-a může zahájiti týmž způsobem vymáhající věřitel, jako strana povinná. Vymáhající věřitel má možnost spor dle § 21 c. ř. s. straně povinné ohlásiti a na ní žádati poskytnutí zastoupení (čl. 28. uv. zák. k ex. ř.). Mimo to může, bude-li toho třeba, okolnosti, o nichž mají exekuti vědomost, dokázati vedením exekutů jako svědků. Ostatně rozhodné okolnosti, zakládající nárok Antonína Sch. a jeho dědiců, udály se při kupu práv dolovacích r. 1883, o nichž ani povinná strana z vlastního názoru vědomosti nemá a bude o nich žalobce vzhledem k tehdy platnému § 887 obč. zák. vésti důkaz hlavně kupní smlouvou ze dne 29. dubna 1883. Z toho vidno, že vymáhající věřitel při vedení sporu odbřemeňovacího i bez dobrovolné součinnosti strany povinné obejiti se může. Že pak povinnost k výmazu hypotekární pohledávky má za předmět plnění zastupitelné plyne zřejmě z ustanovení čl. 28. uv. zák. k ex. ř. Obdobným použitím této právní normy lze i povinnost k výmazu jiného knihovního břemene prohlásiti za povinnost k plnění zastupitelnému, kteréž osobou třetí, zejména knihovním vlastníkem obtížené hypotéky obstarati se dá, zejména, když knihovní břemeno, jak tvrdí vymáhající věřitel v tomto případě, vázne na nemovitosti bezdůvodně. Spor ten provede vymáhající věřitel na vlastní zodpovědnost a ručí straně povinné za veškeru škodu, jež by jí vadným provedením jeho vznikla. Zmocnění vymáhajícího věřitele ke sporu nemůže býti na závadu ani tvrzení povinné strany, že nemá 2000 Kč, určených v povolujícím usnesení exekučním jako záloha na útraty sporu, neboť nemajetnost povinné strany nemůže býti závadou povolení exekuce. Neposoudil tedy rekursní soud případ po stránce právní správné, když prohlásil plnění strany povinné nezastupitelným a exekuci dle § 353 ex. ř. nepřípustnou.

Citace:

Čís. 11673.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 618-619.