NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

č. 3761.

Župni úředníci: * Bývalí župní úředníci, kteří byli ustanoveni před 28. říjnem 1918, nemají podle § 8 zák. č. 210/1920 nároku na pensijní požitky, nesložili-li slib věrnosti čsl. republice.
(Nález ze dne 18. června 1924 č. 10433.)
Věc: Dr. Karel K. v N. proti administrativnímu výboru bývalé župy Nitranské o pensionování.
Výrok: Stížnost se zamítá jednak jako bezdůvodná, jednak jako nepřípustná.
Důvody: Rozhodnutím ze . . . vyměřil žal. úřad st-li pensijní požitky; při určení pensijní základny započetl žal. úřad st-li služební dobu od 24. března 1898 do 30. června 1919 (úhrnem 2 roky, 3 měsíce a 7 dní) se zřetelem k vysokoškolskému vzdělání st-lovu 24ti roky a stanovil pak vzhledem k poslednímu platu st-lovu 6000 K na základě §§21 a 22 župního pensijního statutu pensi částkou 4080 K, bytnou pensi částkou 760 K a válečnou podporu částkou 600 K ročně. —
Stížnost podanou do tohoto rozhodnutí neshledal nss důvodnou.
I. - - - - II. Nař. rozhodnutí bylo vydáno již za účinnosti zák. z 22. března 1920 č. 210 Sb. Tento zákon upravuje také právní poměry úředníků a zřízenců u župních a služnovských úřadů na Slovensku a zejména také oněch z nich, kteří byli ustanoveni ještě za bývalé uherské vlády před 28. říjnem 1918.
Cit. zákon stanoví pak v § 8, odst. 1, že úředníci býv. uherské vlády, kteří byli po složení slibu věrnosti republice čsl. u úřadů župních a služnovských ponecháni a podali sice včas žádost za přijetí do služeb státu čsl. (§ 6 téhož zák.), ale nebyli ustanoveni ve službách tohoto státu, budou dáni na odpočinek a bude jim poskytnuto zaopatřovacích požitků, pokud by na ně měli nárok podle platných zákonů uherských.
Z doslovu tohoto ustanovení jde na jevo, že k předpokladům pro právní nárok úředníků býv. komitátní správy na Slovensku, kteří byli ustanoveni ještě za bývalé uherské vlády před 28. říjnem 1918, na pensijní požitky náleží právě také okolnost, že úředníci ti složili slib věrnosti republice čsl. (§ 2 zák. z 10. prosince 1918 č. 64 Sb.) a že byli po složení slibu v dosavadních úřadech ponecháni.
V daném případě jest nesporno, že st-1 byl župním fiskálem býv. župy nitranské — tedy úředníkem býv. komitátní správy na Slovensku — a že byl ustanoven ještě za bývalé uherské vlády před 28. říjnem 1918. Dále jest však také nesporno, že st-1 vůbec nesložil slib věrnosti republice čsl. Nebyl tedy v daném případě u st-le vůbec splněn svrchu zmíněný předpoklad, jejž cit. zákon stanoví pro právní nárok úředníků zmíněné kategorie na pensijní požitky. Ale pak nepříslušel st-li vůbec právní nárok na pensijní požitky. Žal. úřad nebyl tedy vůbec povinen přiznati st-li pensijní požitky.
Neměl-li však st-1 vůbec právního nároku na pensijní požitky, pak nemůže důvodně tvrditi, že byl poškozen v nějakém svém subjektivním právu (§2 zák. o ss) tím, že žal. úřad nař. rozhodnutím přiznal mu pensijní požitky, na něž st-1 neměl vůbec právního nároku, již dnem 1. července 1919, ani tím, že žal. úřad při stanovení výše pensijních požitků nehleděl k době od 30. června 1919 do 30. dubna 1921. - - -
Z těchto příčin bylo stížnost zamítnouti.

Citace:

č. 3761. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 123-124.