Č. 4184.
Dávka ze zábav: Ustanovení § 3 č. 1 pravidel o vybírání obecní dávky ze zábav (nařízení č. 143/22), pokud jím byly taneční hodiny vyloučeny z osvobození od této dávky, i když výhradně slouží účelům vyučovacím, jest v rozporu se zákonem a jest proto neplatné.
(Nález ze dne 2. prosince 1924 č. 21203).
Věc: Josef B. v Č. proti okresní správní komisi v J. o dávku ze zábav. Výrok: Nař. rozhodnuti se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Obecní úřad v J. přípisem z 11. prosince 1922 učinil u zem. insp. pro zem. dávky v Praze dotaz, zda st-l, jenž pořádá v obci kurs tanečních hodin, podroben jest dávce ze zábav. Zem. insp. přípisem ze 16. prosince 1922 sdělil obci, že taneční hodiny podléhají podle § 3 č. 1 pravidel dávce ze zábav (nař. č. 143/1922, dodatek III). Jsou-li tyto taneční kursy přípustný za poplatek na celý taneční kurs, vyměří se z nich dávka podle § 7 pravidel ve výši 20% celkového vstupného.
Obsah tohoto připíšu byl st-li sdělen výměrem obecního úřadu v J. z 30 prosince 1922. Výměrem ze 17. ledna 1923 předepsal obecní úřad v J. st-li 20% dávku ze zábav za kurs tanečních hodin, jež zahájil v prosinci 1922 v J. Odvolání z toho podané bylo usnesením obecní správní komise v J. z 19. března 1923 zamítnuto a dalšímu odvolání nebylo nař. rozhodnutím osk v J. vyhověno, nýbrž rozhodnutí v odpor vzaté potvrzeno, a to z důvodů uvedených ve výměru ob. spr. komise v J. z 30. prosince 1922 a v odpor vzatém výměru ob. spr. komise v J. z 20. března 1923 Podotknuto bylo, že pravidla o vybírání obecní dávky ze zábav nařízením č. 143/1922 vydaná sluší pokládati za platnou normu právní, dle jejíhož ustanovení v § 3, odst. 1 taneční hodiny podléhají obecní dávce ze zábav.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvažoval nss takto: VI. nař. z 27. dubna 1922 č. 143 Sb. byla na základě §§ 37 a 60 zák. z 12. srpna 1921 č. 329 Sb. vydána pravidla o vybírání obecní dávky ze zábav.
Nař. rozhodnutí se opírá o ustanovení 1. odst. § 3 těchto pravidel. V tomto odstavci se stanoví, že dávce ze zábav nejsou podrobeny podniky, jež slouží výhradně účelům vědeckým, vzdělávacím nebo vyučovacím, dodává se však, že mezi takové podniky taneční hodiny nepatří. Tímto ustanovením jsou taneční hodiny vyloučeny z osvobození od dávky ze zábav beze všeho omezení, tedy i tehdy, když slouží výhradně účelům vyučovacím.
Nař. rozhodnutí jest dle toho ve shodě s pravidly o vybírání obecní dávky ze zábav. Jde tedy jen o to, je-li toto ustanovení pravidel v mezích zák. z 12. srpna 1921 č. 329 Sb., na jehož základě byla tato pravidla vydána. Zákon tento stanoví v § 37, že ve všech obcích vybírati jest dávku ze »zábav«, avšak pojem zábavy nedefinuje. Dlužno tedy pojem zábavy vykládati v obyčejném smyslu toho slova. Podniky sledující výhradně účely vyučovací však za zábavy dle obyčejného smyslu toho slova považovati nelze. Taneční hodiny mohou sloužiti výhradně vyučovacím účelům. Vzhledem k tomu jest ustanovení pravidel o vybírání obecní dávky ze zábav, pokud se jim vylučují taneční hodiny z osvobození od dávky ze zábav i tehdy, když slouží výhradně účelům vyučovacím v rozporu se zákonem a tedy neplatné.
V daném případě není mezi stranami sporu o tom, že taneční hodiny, o něž jde, sloužily výhradně účelům vyučovacím. Pak ovšem jest nař. rozhodnutí, jímž byla st-li uložena dávka ze zábav, ačkoli šlo o podnik sledující výhradně účely vyučovací, v rozporu se zákonem.