Čís. 14265.

Svolil-li ve smlouvě, jíž koupil od těžařstva pozemek, kupitel za sebe u své nástupce k tomu, aby těžařstvo a jeho nástupci v držbě důlního pole pod prodanými pozemky rubali uhlí a vzdal se náhrady všech škod, které by dolováním v uvedeném důlním poli na těchto pozemcích vzešly, jde o zřízení služebnosti ve prospěch dolového pole. Tím zřekne se kupitel za sebe a své nástupce v držbě koupených pozemků nároku na náhradu škody způsobené v pozemcích těch dolováním. Toto zřeknutí zakládá věcné zavazení pozemkového vlastnictví a přichází k dobru i pachtýřům dolové míry.
Porubní smlouva, jíž přenechalo těžařstvo dobývání (rubání) uhlí, jest smíšenou pachtovní smlouvou, s prvky nejen smlouvy nájemní, nýbrž i s prvky smlouvy kupní, již však v podstatě jest posuzovati podle předpisů o smlouvě pachtovní.
»Sousedem« ve smyslu § 364 a) obč. zák. jest i pachtýř, jenž způsobí dolováním na pozemcích škody.
(Rozh. ze dne 27. března 1935, Rv I 696/34.)
Kupní smlouvou ze dne 28. června 1902 koupili Antonín a Anna K. od Uhelných závodů v L. u M. několik pozemků v S., mezi nimi i pozemek číslo katastrální 60 a dovolili za sebe a za své nástupce v držbě koupených pozemků prodávajícímu těžařstvu a jeho nástupcům v držbě důlního pole »Bohemia« pod koupenými pozemky dolovati a to bez nároku na náhradu škody rubáním způsobené, a byl tento závazek kupujících na nemovitostech knihovně zajištěn. Prodávající těžařstvo přenechalo žalovaným smlouvou porubní právo v tomto důlním poli rubali uhlí. Dolováním byla způsobena škoda na pozemku čís. kat. 60 (1) v S., nyní náležejících vlastnicky žalobcům jako právním nástupcům Antonína a Anny K. Nižší soudy vyhověly žalobě na náhradu škody, podané proti žalovaným jako oprávněným ze smlouvy porubní, odvolací soud z těchto důvodů: Vzdání se nároku na náhradu škody za poddolování je pro žalobce jakoi právní nástupce Antonína a Anny K. závazné, avšak jen vůči Uhelným, závodům v L., nikoli však vůči žalovaným, kteří nejsou nástupci v držení důlního pole »Bohemia«, nýbrž nabyli od Uhelných závodů pouze práva porubného v důlním poli »Boihemia« a to ještě jen dočasně. Že tomu tak, a že si žalovaní při uzavírání smlouvy s Uhelnými závody v L. u M. byli tohoto právního stavu dobře vědomi, toho důkazem je právě smlouva, kterou žalovaní vzali na sebe závazek, že budou ručiti majitelům pozemků za škodu dolováním způsobenou, což by bylo bývalo jinak úplně zbytečno. Pro toto stanovisko mluví ostatně i zájem Uhelných závodů v L. u M., jimž záleželo na tom, aby nemusily samy dáti náhradu za škodu způsobenou poddolováním a to nejen pokud jde o pozemky, kterých se vydání se náhradního nároku netýkalo, nýbrž i ohledně pozemků, kterých se to týkalo, neboť Uhelné závody v L. u M. si byly zajisté velmi dobře toho vědomy, že služebnost jim propůjčenou na jiného převésti nesmí (§ 485 občanského zákona) a že, učiní-li tak, předem se vydávají nebezpečí náhrady škody vůči Antonínu a Anně K. Poddolováním pozemků žalobců byla těmto nesporně způsobena škoda a poněvadž poddolování to je dílem žalovaných, jsou tito po zákonu právi ze škody poddolováním žalobcům způsobené, i když se ustanovení smlouvy o vzdání se nároku na náhradu škody té pro sebe dovolávati nemohou. Z důvodu toho nemůže obstátí ani námitka nedostatku pasivní legitimace, kterou žalovaní odůvodňují jen tím, že rubali uhlí místo Uhelných závodů v L. u M.
Nejvyšší soud zamítl žalobu.
Důvody:
Především jest uvážiti, jaká smlouva byla uzavřena mezí žalovanými a mezi těžařstvem B. Kohlenwerke. Podle smlouvy ze dne 29. května 1922 přenechalo těžařstvo B. Kohlenwerke žalovaným neobmezené a výhradní právo porubní v části dvojité míry dolové Bohemia VIII. ve smlouvě blíže naznačené a ještě v části jednoduché míry dolové Sv. Jindřich a kromě toho čekatelství na další horní tělesa na dobu 12 let a podle dodatečného ujednání bylo toto právo porubní rozšířeno i na zbytek jednoduché míry dolové Sv. Jindřich a dvojité míry dolové Bohemia VIII. a na část jednoduché míry dolové Bohemia X. v ujednání tom blíže označené za cenu 60000 Kč. Touto smlouvou porubní (Abbauvertrag) přenechalo těžařstvo B. Kohlenwerke žalovaným dobývání (rubání) uhlí i v dvojité míře dolové Bohemia VIII., o kterou zde jde, a jest smlouvu takovou pokládati za smíšenou smlouvu pachtovní (Gemischter Pachtvertrag), která obsahuje nejen prvky smlouvy nájemní, nýbrž i prvky smlouvy kupní, ježto při ní odpadá povinnost předatele k udržování věci, kterou však jest ve své podstatě posuzovati podle předpisů o smlouvě pachtovní (srov. Klang, Kom. k obč. zák. § 1090 II (4). Zákon horní sám uznává také v § 187 přípustnost propachtování závodu, tedy smlouvu pachtovní, při níž nejde vlastně o nic jiného než o těžbu uhlí, která se přenechává podnikatelem hor osobě třetí. Jest proto pohlížeti na žalované jako na pachtýře dvojité míry dolové Bohemia Vlil., která je podle § 109 hor. zák. nemovitým vlastnictvím a podle § 298 obč. zák. nemovitou věcí. Dolováním v uvedené dvojité míře dolové Bohemia VIII. byl poškozen pozemek žalobců čís. kat. 60/1 v S. Podle ustálené judikatury nejvyššího soudu ručí se po rozumu § 364 a obč. zák. za skutečnou škodu dolováním způsobenou na nemovitostech bez ohledu na zavinění (srov. rozh. čís. 13326 sb. n. s.). Jde jen o to, zda povinnost ta může také postihovati žalované, když jsou jen pachtýři. Tu jest uvážiti, že ustanovení § 364 a) obč. zák. je zařáděno mezi předpisy, které jednají o právu sousedském. Za souseda však nutno pokládati nejen vlastníka sousední nebo blízké nemovitosti, nýbrž i pachtýře, jenž svými zásahy vyvolává po. ruchy na nemovitosti těmto zásahům vystavené, tudíž i pachtýře, jenž dolováním způsobí na pozemcích škody. Není tu proto žalovanými namítaného pasivního nedostatku k žalobě. Jde jen o to, zda žalovaným jako pachtýřům přichází k dobru služebnost rubání uhlí, vtělená na pozemku čís. kat. 59 pozemkové knihy pro kat. území S. Z trhové smlouvy ze dne 28. června 1902 plyne, že těžařstvo B. Kohlenwerke prodalo smlouvou tou Antonínu a Anně K. mimo jiné také pozemek čís. kat. 60, a že podle odstavce III. smlouvy té kupci svolili za sebe a své nástupce v držbě koupených pozemků k tomu, aby těžařstvo B. Kohlenwerke a jeho nástupci v držbě důlního pole Bohemia, zapsaného v horní knize krajského soudu v M. pod prodanými pozemky uhlí rubali a vzdali se náhrady všech škod, které by dolováním v uvedeném důlním poli na těchto pozemcích vzešly a zřídili ve prospěch těžařství B. Kohlenwerke a jeho nástupců v držbě dolového pole Bohemia, zapsaného v horní knize m-é, služebnost uvedeného obsahu na koupených poizemcích. Vykládá-li se toto ujednání podle § 914 obč. zák., nemůže bytí pochybností o tom, že šlo tu o zřízení služebnosti ve prospěch dolového pole Bohemia a ne snad o nějakou služebnost nepravidelnou (§ 479 obč. zák.) nebo osobní. Ježto však podle §§ 5, 40 a 108 hor. zák. propůjčením měr horních (dolových) se nabývá právo dolovati vyhrazené nerosty a všecko předsebráti, co dolování umožňuje a zabezpečuje, vše to však bez újmy vlastníka pozemku, který v ostatním podle § 362 obč. zák. může svého pozemku podle libosti užívati a ve výkonu svého vlastnického práva jest jen potud omezen, že musí trpěti dobývání vyhrazených nerostů majitelem hor pod svým pozemkem, jest nutně podle § 914 obč. zák. usuzovali na to., že stranám, zmíněnou kupní smlouvu uzavírajícím, šlo při ujednání uvedeném v odst. II smlouvy té především a hlavně o zřeknutí se kupujících Antonína a Anny K. za sebe a své nástupce v držbě koupených pozemků nároku na náhradu škody způsobené na pozemcích těch dolováním v dolovém poli Bohemia. Tvoří proto zřeknutí to nedílnou součást zřízené služebnosti. Podle odstavce IX uvedené smlouvy kupní svolili kupující Antonín a Anna K. k tomu, aby služebnost v odst. III této kupní smlouvy zřízená byla vtělena na veškeré koupené pozemky, tudíž i na pozemek č. kat. 60 vložka čís. 59 poz. knihy pro kat. území S. jako služební statek ve prospěch držitelů dolového pole Bohemia, zapsaného v horní knize mostecké jako statku panujícího. Je nesporno, že služebnost ta na pozemek č. kat. 60 v S. byla vtělena. Podle kupní smlouvy ze dne 16. listopadu 1927 koupili žalobci od Antonína K-a ml. pozemek č. kat. 60/1 v S. a převzali zároveň uvedenou služebnost na pozemku tom váznoucí. Je zjištěno, že tento pozemek č. kat. 60/1 v S. byl dolováním žalovaných v dvojité míře dolové Bohemia VIII., která se nachází pod pozemkem tím, poškozen, a je nesporno, že škoda ta činí 24756 Kč 80 h, a jen tato škoda je předmětem opravného řízení. Jak bylo dolíčeno, je vložena na pozemku č. kat. 60/1 vl. č. 59 poz. knihy pro kat. území S. služebnost shora uvedená a vztahuje se služebnost ta, jak jest mezi stranami nesporno, i na dolování v dvojité dolové míře Bohemia VIII. Součástí její jest tedy, jak dolíčeno, zřeknutí se dočasných vlastníků tohoto pozemku nároku na náhradu škody způsobené dolováním v dolové míře Bohemia Vlil. Zřeknutí to není ovšem služebností v pravém slova smyslu, nýbrž jde tu o zřeknutí se nároku na náhradu škody, které jen ve formě služebnosti bylo do pozemkové knihy vloženo, a má proto povahu reálního se zřeknutí (Realverzicht) a zakládá věcné zavazení pozemkového vlastnictví (srv. Klang, Kom. k obč. zák. § 472 č. 5). Jde jen o to, zda toto reální zřeknutí se přichází také žalovaným jako pachtýřům dvojité míry dolové Bohemia VIII. k dobru či zda jeví účinek jen ve prospěch těžařstva B., Kohlenwerke jako držitele této dolové míry. Jak již bylo dolíčeno, jde zde o reální zřeknutí se ve prospěch dvojité míry dolové Bohemia VIII, kterým je věcně zavazen pozemek č. kat. 60/1 v S. a nabyli tudíž žalovaní jako pachtýři této dolové míry i oprávnění vykonávati v poizemkové knize v její prospěch vtělenou služebnost, tudíž oprávnění dolová ti v ní bez náhrady škody způsobené žalobcům na jejich pozemku č. kat. 60/1 vl. č. 59 poz. knihy pro kat. území S. Nejde tu proto ani o rozšiřování služebnosti po rozumu § 484 obč. zák., ani o převedení služebnosti na jinou osobu podle § 485 obč. zák. Je proto žaloba, pokud se jí žalobci domáhají náhrady za poškození tohoto pozemku, bezdůvodná. Na věci nic nemění, že o služebnosti uvedené ve smlouvách, kterými těžařstvo B. Kohlenwerke přenechalo žalovaným právo porubní v dolové míře Bohemia VIII., není řeči. Z této okolnosti nelze usuzovali, když služebnost ta jest v pozemkové knize vtělena, a to, jak dolíčeno, ve prospěch dolové míry Bohemia VIII, že by služebnost ta žalovaným jako pachtýřům této dolové míry nesměla přijití k dobru, neboť ustanovení odstavce VII smlouvy porubní ze dne 29. května 1922 nelze podle § 914 obč. z. rozuměti jinak než tak, že žalovaní zavázavše se k náhradě škod dolováním, nezavázali se k náhradě, leč té, k níž by byly L. závody samy povinny, tedy nikoli k náhradě škod na parcele č. kat. 60/1. Že by smysl tohoto odstavce VII. byl jiný nebylo také ani tvrzeno, tím méně prokázáno. Zda žalovaní v době ujednání smlouvy porubní o služebnosti té věděli či ne, je bezvýznamno, neboť rozhodné je, že služebnost ta jest v pozemkové knize zapsána, a proto přichází žalovaným jako pachtýřům k dobru.

Citace:

č. 14265. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 273-277.