NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

č. 3823.

Dávka z přírůstku hodnoty: * Do kategorie § 4 dávk. řádu z r. 1920 ve smyslu § 7, odst. 4 tohoto řádu nenáleží převod, který byl dle dřívějšího řádu dávkou postižen, třeba by byl podle § 4 dávk. řádu z r. 1920 od dávky osvobozen.
(Nález ze dne 27. června 1924 č. 11 869).
Věc: R. a M. P. v Jugoslávii proti zemskému výboru v Brně (zem. taj. Dr. Frt. Hikl) o dávku z přírůstku hodnoty. Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Manželé R. a M. P. prodali kupní smlouvou z 8. dubna 1921 některé pozemky v R., jichž nabyli svatební smlouvou z 22. května 1920 od tehdejší vlastnice pozemků těch M. H., matky M. P.
Platebním rozkazem z 21. listopadu 1922 vyměřil mor. zem. výběrčí úřad dávku z přírůstku hodnoty částkou 991 Kč 91 h, vzav za základ pro výpočet přírůstku obecnou hodnotu jedné míry převedených pozemků v den 1. ledna 1903 podle údajů zcizitelů částkou 500 Kč, celkem při výměře 26 020 m2 částkou 6783 Kč 10 h.
Rekursu, v němž namítáno, že z převodu polovice těchto pozemků na R. P. byla dávka z přírůstku hodnoty na základě ceny 1600 Kč za míru vyměřena a zaplacena, nebylo nař. rozhodnutím vyhověno.
Nss shledal stížnost důvodnou. Předmětem sporu jest jediné, zda za nabývací hodnotu polovice pozemků, která patřila R. P., měla, jak stížnost tvrdí, ve smyslu § 5, odst. 1 řádu dávk. z roku 1920 vzata býti hodnota její při posledním převodu dávce podrobeném, totiž při převodu s M. H. na R. P. smlouvou z 22. května 1920 provedeném, či zda správné jest stanovisko žal. úřadu, že k tomu posléz uvedenému převodu hleděti nebylo a že proto i ohledně polovice R. P. jest vzíti za nabývací cenu hodnotu obecnou v den 1. ledna 1903.
Názor stížností hájený jest uznati za správný. Dle § 5 dávk. ř. z r. 1920 jest přírůstek hodnoty rozdíl mezi zcizovací hodnotou nemovitostí a mezi hodnotou nabývací, t. j. hodnotou při posledním převodu dávce podrobeném nebo po rozumu §§ 2 a 3 od dávky osvobozeném. Byl-li tedy převod po 1. lednu 1903 dávce z přírůstku hodnoty podroben, sluší jako nabývací hodnotu při příštím převodu vzíti hodnotu, která při dřívějším převodu jako hodnota zcizovací byla základem vyšetření přírůstku hodnoty, neboť dávk. řád chce podrobiti dávce z přírůstku hodnoty jen onen převod, který dosud nebyl zpoplatněn; převody, které podrobeny byly dávce z přírůstku hodnoty před účinností dávk. řádu z r. 1920, nelze proto pokládati za takové, které náleží do kategorie § 4 d. ř. z r. 1920, třebas snad dle tohoto dávk. řádu by dávce z přírůstku hodnoty nepodléhaly a nehodí se na ně ustanovení § 7, odst. 4 dávk. ř.
Když tedy žal. úřad k převodu s M. H. na R. P. smlouvou z 22. května 1920 provedenému nehleděl, dovolávaje se § 7, odst. 4, věta 1. d. ř., odporuje výrok jeho zákonu a bylo jej proto zrušiti jako nezákonný dle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 3823. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 229-230.