Čís. 14792.Byl-li žalovaný odsouzen zaplatiti zažalovanou pohledávku s příslušenstvím, »jak to připouští vyrovnání«, nelze povoliti proti němu zajišťovací exekuci, i když vymáhající věřitel v exekučním návrhu tvrdil, že nastaly podmínky obživnutí celé pohledávky podle § 67 vyr. ř.(Rozh. ze dne 19. prosince 1935, R I 1367/35.)Prvý soud povolil podle § 370 ex. ř. k návrhu žalobce na základě neprávoplatného rozsudku odvolacího soudu, jímž byl žalovaný uznán povinným zaplatiti žalobci žalovanou pohledávku, »jak to připouští vyrovnání«, zajišťovací exekuci. V návrhu uvedl žalobce, že vymáhaná pohledávka obživla podle § 67 vyr. ř. Rekursní soud návrh zamítl.Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.Důvody:Jde o otázku, zdali podle neprávoplatného rozsudku krajského soudu jako soudu odvolacího, jímž byl žalovaný uznán povinným zaplatiti žalobci částku 4811 Kč 30 h s příslušenstvím »jak to připouští vyrovnání«, lze povoliti zajišťovací exekuci po rozumu § 370 ex. ř., tvrdí-li vymáhající věřitel v exekučním návrhu, že nastaly podmínky obživnutí celé pohledávky podle § 67 vyr. ř. Právem odpověděl rekursní soud k této otázce záporně. Také tituly opravňující k exekuci k zajištění podle § 370 ex. ř. musí vyhovovali předpisu § 7 ex. ř. tak., že po nastalé pravoplatnosti, pokud se týče po uplynutí lhůty, ustanovené k plnění, podle nich lze povoliti i exekuci uhražovací. Z titulu musí proto nejen býti patrno, kdo jest oprávněn a kdo zavázán, nýbrž i předmět, způsob, objem a čas dlužného plnění. Tomuto požadavku není v souzeném případě zadosti učiněno. Shora uvedený rozsudek poukazuje povšechně na obsah vyrovnání, žalovaný není proto uznán povinným zaplatiti celou tam uvedenou částku, nýbrž pouze ve výši, odpovídající vyrovnání a ve splátkách tam stanovených, jejich splatnost rovněž z rozsudkového výroku Samého nevyplývá. Také výrok co do úroků, jež podle rozsudku nutno zapraviti až do zaplacení, stal se dodatkem »jak to připouští vyrovnání«, neurčitým, ježto podle § 30 čís. 1 vyr. ř. úroky z osobních pohledávek za dobu od zahájení vyrovnacího řízení nemohou býti v tomto řízení uplatňovány, ale doba ta v jedině rozhodujícím rozsudkovém výroku není uvedena. Ani objem ani čas dlužného plnění nejsou tudíž přesně stanoveny. Ježto náležitosti § 7 ex. ř. musí býti zřejmý již z exekučního titulu, nelze je nahradili pouhými tvrzeními v exekučním návrhu. Rekursní soud proto nepochybil, zamítl-li exekuční návrh.