NPD documents search: Váž. tr., 3 (1921)

Čís. 555.

Předražování (zákon ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n.).
V tom, že někdo za jiného věc prodával nebo byl při prodeji nápomocen méně zkušenému, by docílil výhodnějších cen, nelze ještě spatřovati pletichy.
(Rozh. ze dne 4. října 1921, Kr II 550/21.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského jakožto nalézacího soudu v Uh. Hradišti ze dne 29. listopadu 1920, jímž byl uznán vinným přečinem dle § 11 čís. 4 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n., napadený rozsudek zrušil a vrátil věc soudu prvé stolice, by ji znovu projednal a rozhodl.
Důvody:
Zmateční stížnosti, uplatňující důvody zmatečnosti dle čís. 5 a 9 a) § 281 tr. ř., nelze upříti oprávněnosti. Rozsudek uznává obžalovaného Josefa N. vinným přečinem pletich, jehož se dopustil při prodeji jatečného vola Josefu S-ovi. Zároveň bere však za zjištěno, že Josef S. koupil od obžalovaného N-a onoho vola na chov. V tom jest vnitřní rozpor, neboť buď koupil S. vola na chov, pak to nebyl vůl jatečný, nebo prodal N. vola na porážku, pak to nebyl vůl určený k chovu. Tento odpor činí rozsudek zmatečným podle čís. 5 § 281 tr. ř., jelikož okolnost, zda šlo o vola jatečného či o vola na chov, jest rozhodující. Nelze totiž přisvědčiti mínění nalézacího soudu, že obžalovaný, vyjednav sám za majitele s kupujícím kupní cenu za vola, ačkoliv byl přítomen syn majitelův, a vmísiv se do prodeje proto, by byl dosažen co možná největší zisk, dopustil se pletich ve smyslu § 11 čís. 4 zákona o válečné lichvě. Co obžalovaný učinil, samo o sobě není zakázáno a nevybočuje z mezí řádného obchodování. Není zakázáno, by někdo za jiného něco prodával, neb aby méně zkušenému svou zkušeností při prodeji byl nápomocen, by docílil výhodnějších cen. Jednání obžalovaného mohlo by býti trestáno jen podle § 7 cit. zák., kdyby cena, již požadoval za vola, byla zřejmě přemrštěna a obžalovaný si byl přemrštěnosti ceny vědom. V té příčině nedostačují zjištění nalézacího soudu, by vina obžalovaného mohla býti spolehlivě posouzena. Nalézací soud zjišťuje sice, že obžalovaný požadoval za 1 kg živé váhy 15 K a zjišťuje též, že nejvyšší cena hovězího masa nejlepší jakosti činila 10 K 50 h za 1 kg. Tato nejvyšší cena platí však jen pro jatečný dobytek. Zda cena 15 K za 1 kg živé váhy byla přemrštěna, byl-li vůl určen na chov, kolik činí neoprávněný zisk a zda si obžalovaný byl vědom, že požaduje přemrštěnou cenu, nebylo nalézacím soudem zjištěno.

Citace:

č. 555. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 364-365.