Č. 3326.


Pensijní pojišťování: * Moletér zaměstnaný v průmyslu textilním, jehož činnost záleží v tom, že přenáší vzorky od rytce připravené s ocelových válců na měděné válce a rozmnožuje je po celých těchto válcích, spouští stroj a řídí tlak za pomoci jednoho dělníka, nevykonává práce převážně duševní a není podroben pojistné povinnosti pensijní po rozumu § 1, odst. 2 lit. a) zák. z 5. února 1920 č. 89 Sb.
(Nález ze dne 5. března 1924 č. 3894.)
Prejudikatura: Boh. 2977 adm.
Věc: Firma »Union«, akciová společnost pro průmysl textilní a tiskárny látek v D. (adv. Dr. Frant. Pařez z Dvora Král.) proti ministerstvu sociální péče o pensijní pojištění.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Rozhodnutím z 23. října 1922 vyslovil žal. úřad v pořadí instancí, že Karel A., zaměstnaný u stěžující si firmy, jest povinen pensijním pojištěním od 1. července 1920 po rozumu § 1, odst. 1 a 2 lit. a) zák. o pensijním pojištění z 5. února 1920 č. 89 Sb. Výrok odůvodněn tím, že Karel A. samostatně přenáší vzorky od rytce vypravené s ocelových válců na válce měděné a rozmnožuje je po celých těchto válcích, spouští stroj a řídí tlak za pomoci jednoho dělníka. Během celé této služby že jest stálé spolupůsobení ducha hlavním dílem činnosti, při čemž A. pravidelně dozírá k pracem přiděleného dělníka, a že jest tedy převážně duševně zaměstnán.
O stížnosti uvážil nss toto: —
Ve věci zakládá se výrok žal. úřadu na subsumpci zjištěné skutkové podstaty pod normu § 1, odst. 1 a odst. 2 lit. a) pens. zák. č. 89/1920 a to v ten rozum, že žal. úřad činnost Karla A. kvalifikoval jako převážně duševní.
Pro tento svůj úsudek uvádí žal. úřad jako moment rozhodný, že během celé služby Karla A. jest stálé spolupůsobení ducha hlavním dílem činnosti, z čehož jest patrno, že žal. úřad neměl ničeho jiného na mysli, než že práce Karla A., vylíčená v nař. rozhodnutí, vyžaduje stálé pozornosti, opatrnosti a přesnosti, aby docíleno bylo onoho výsledku; který se od něho očekává. Vycházel podle toho ze stejných úvah jako v případě, jenž tvořil předmět zdejšího nál. Boh. 2977 adm. o otázce pojistné povinnosti strojního tiskaře Jaroslava P.
Již v tomto nálezu vyslovil však nss, že i dělník, konající práce povahy naprosto fysické, neobejde se — má-li práci konati správně — bez pozornosti, jejíž míra jest podmíněna povahou výrobního procesu. Ani potřebná míra zkušenosti ještě nedodává sama o sobě činnosti rázu práce převážně duševní, neboť tyto momenty — pozornost, po případě větší obratnost a zkušenost — mohou býti jen podkladem pro roztřídění pracujících co do stupně kvalifikace, nejsou však důvodem pro rozlišování práce v podstatě převážně manuelní od práce převážně duševní.
Ze stejných důvodů dospěl nss i v tomto případě k závěru, že napadený výrok žal. úřadu nemá opory v zák., a bylo proto nař. rozhodnutí podle § 7 zák. o ss zrušiti pro nezákonnost.
Citace:
č. 3326. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 742-742.