Authors:
= Váž. civ., 18 (1936)
PDF

Čís. 15529.


Kdy není vymáhající věřitel, k jehož návrhu byla zabavena a jemuž byla přikázána k vybrání pohledávka ze směnky, oprávněn k směnečné žalobě.
(Rozh. ze dne 22. října 1936, Rv I 1864/36.) Žalobce se domáhá směnečné pohledávky, již zabavil a jež mu byla přikázána k vybrání. Prvý soud ponechal směnečný platební příkaz v platnosti. Odvolací soud směnečný platební příkaz zrušil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Legitimaci žalobcovu, k této směnečné žalobě jest posuzovati jediné podle § 305, odst. 1 ex. ř., který stanoví, že u pohledávek z indosovatelných papírů se přikázání pohledávky vykoná tím, že se papír, opatřený potřebným písemným převáděcím, prohlášením exekučního soudu nebo výkonného orgánu, odevzdá vymáhajícímu věřiteli. Musí býti tedy ono převáděcí prohlášení napsáno na směnku samu a nestačí ani pouhé odevzdání směnky vymáhajícímu věřiteli, ani pouhé příkazní usnesení exekučního soudu. Poněvadž v souzeném případě písemné převáděcí prohlášení exekučního soudu nebo výkonného orgánu na spornou směnku napsáno nebylo, není žalobce jako vymáhající věřitel oprávněn ze směnky té směnečně žalovati.
Citace:
č. 15529. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 988-989.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).