Authors:
= Váž. civ., 9 (1927), sv. 2
PDF
— Čís. 7524 —

Čís. 7524.


Rozsudek cizozemského soudu (rakouského soudu z doby po státním převratu), jímž bylo rozvedeno od stolu a lože manželství československého — Čís. 7524 —
státního příslušníka, nemůže býti vykonán československým soudem proti československému státnímu příslušníku ani co do plnění výživného z důvodu rozvodu.
(Rozh. ze dne 17. listopadu 1927, R II 368/27.)
Rozsudkem pro zmeškání zemského soudu ve Vídni ze dne 23. června 1927 bylo rozvedeno od stolu a lože s výhradné viny manželovy manželství uzavřené dne 18. listopadu 1920 v tuzemsku a manželi uloženo, by platil manželce výživné 900 Kč měsíčně. K vydobytí dlužných splátek výživného povolil zemský soud ve Vídni exekuci zabavením movitostí manželových a jeho služebních požitků a dožádal o výkon exekuce okresní soud v B. ve Slezsku jako soud exekuční. Okresní soud v B. nařídil výkon exekuce na movitosti a vydal přikazovací usnesení ohledně zabavených služebních příjmů. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud změnil napadené usnesení v ten rozum, že výkon exekuce odepřel.
Důvody:
Rozsudek, tvořící exekuční titul, prohlásil manželství stran za rozvedené z viny povinného a odsoudil ho к plnění výživného. Tato majetková povinnost jest i podle rozsudku přímým důsledkem rozvodu, souvisí s ním nerozlučně, a je rozsudek v obou svých výrocích co do práního účinu jednotným, ježto druhý výrok vyplývá z prvého jako předpokladu. Napadené usnesení odporuje § 81 čís. 3 ex. ř. a vládnímu nařízení čís. 145/19, neboť exekuční titul týká se osobního stavu československého státního příslušníka a má býti proti němu vykonán. Že povinný je čsl. státním příslušníkem, jest zjištěno jeho domovským listem. Nezáleží na tom, že domovský list byl soudu předložen teprve s rekursem, takže soud prvé stolice nemohl o něm věděti. Podle rozsudku šlo o rozvod manželství uzavřeného již po převratu, roku 1920, na území Čsl. republiky, měl se proto již exekuční soud podle § 55 ex. ř. přesvědčiti, zda nejde o čsl. státního příslušníka, proti němuž má býti exekuce vykonána, zejména když povinný bydlí na území Čsl. republiky, kde jest zaměstnán. Není pochybnosti o tom, že rozsudek vyslovující rozvod manželství z viny manželovy týká se jeho osobního stavu, nemůže proto rozsudek vydaný cizím soudem býti podle § 81 č. 3 ex. ř. vykonán československým soudem proti čsl. státnímu příslušníku. To platí i o plnění výživného z důvodu rozvodu, neboť toto jest přímým důsledkem rozvodu. Vymáhání výživného v tomto případě jest výkonem exekučního titulu, jenž týká se osobního stavu povinného. Brání proto § 81 čís. 3 ex. ř. výkonu exekuce, i pokud jde o výživné.
Citace:
č. 7524. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/2, s. 529-530.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).