NPD documents search: Boh. adm., 8 (1926), sv. 2

Č. 5104.

Živnostenské právo. — Nemocenské pojišťování. — Administrativní řízení: * Usnesení valné hromady společenstevní o zřízení mistrovské pokladny mohou členové společenstva bráti v odpor toliko dozorčí stížností.
(Nález ze dne 10. listopadu 1925 č. 17479).
Věc: Josef F. v Praze (adv. Dr. Jos. Brothánek z Prahy) proti ministerstvu obchodu o členství v povinné mistrovské nemocenské pokladně.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím potvrzen byl pořadem instančním výměr, jímž magistrát hl. města Prahy dne 24. května 1923 vyslovil, že st-l vzhledem k svému živn. oprávnění jest členem společenstva krejčí v hl. m. Praze a jako takový i členem povinné mistrovské pokladny nemoc, společenstva krejčí v hl. m. Praze a důsledkem toho povinen platiti členské příspěvky této pokladně v předepsané výši.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvažoval nss takto:
Stížnost namítá, že povinná mistrovská pokladna nemocenská společenstva krejčí v hl. m. Praze byla zřízena nezákonným, tedy pro členy společenstva nezávazným způsobem. Tuto námitku, kterou st-l vznesl také ve svém odvolání na min. obch., odůvodňuje stížnost tím, že s usnesením o zřízení pokladny nesouhlasily dvě třetiny členů společenstva. Vytýká tedy stížnost, že společenstvo při zřizování povinné nemoc, pokladny nepostupovalo dle zákona, po případě dle společenstevních stanov.
Než usnesení o zřízení takové pokladny není usnesením, jímž by mohlo býti zasaženo do individuálních práv jednotlivého člena společenstva, vždyť není právního nároku, aby taková pokladna zřízena byla aneb zřízena nebyla. Možno proto jednotlivému členu společenstva brániti se proti postupu společenstva, jenž dle jeho názoru neodpovídal zákonu, po případě stanovám, tím způsobem, že učiní úřadu oznámení a požádá o odpomoc, tedy podá stížnost dozorčí, neboť dle VII. hlavy živn. řádu jsou takové záležitosti, které se netýkají osobních práv členů společenstva a tudíž nemohou býti předmětem řádného instančního rozhohování, přikázány péči živn. úřadů, které na základě dozorčího práva dle § 127 živn. řádu jim příslušejícího, mají dozírati na zachovávání zákonného postupu. Z povahy tohoto, pouze na ochranu veřejných zájmů normovaného dozorčího práva plyne, že jednotlivá osoba nemá právního nároku na zakročení dozorčího úřadu; když tedy úřad, přezkoumav věc, na základě dozorčího práva nezastaví aneb nezruší usnesení hromady společenstevní, nepřísluší proti odepření takového dozorčího zakročeni jednotlivému členu společenstva právo stížnosti na nss (§ 2 zák. o ss).
Vzhledem k tomu nemohla otázka, zdali usnesení hromady společenstevní o zřízení povinné mistrovské pokladny nemoc, stalo se dle zákona, po případě dle stanov, býti předmětem roznodování tohoto soudu, ježto — jak bylo řečeno — tato otázka může býti řešena živn. úřady na základě dozorčího práva, na jehož výkon jednotliví členové společenstva právního nároku nemají. Nss musel vycházeti z toho, že hromada společenstevní z 8. září 1912 se usnesla zříditi povinnou mistrovskou pokladnu a že býv. místodržitelství v Praze, přezkoumavši listinné doklady o formalitách tohoto usnesení, schválilo výnosem z 26. února 1913 usnesení to, jakož i stanovy této povinné mistrovské nemoc, pokladny. Bylo proto námitku, že tato pokladna po právu nestává, zamítnouti jako bezdůvodnou.
Řádně učiněné a schválené usnesení o zřízení povinné mistrovské pokladny jest dle § 115 d) ž. ř. pro všechny členy společenstva závazné. Dle toho nastává pro členy společenstva z úředně schváleného usnesení pojistná povinnost.

Citace:

č. 5104. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 484-485.