NPD documents search: Právní prakse, 1 (1936-37) - Právní spory okolo obilního monopolu

Právní spory okolo obilního monopolu.

Na glosu, uveřejněnou pod tímto titulem v 1. čís. »Právní prakse«, str. 31 a n., reagovaly některé odborné listy (»Mlynářské noviny« ze dne 2. října 1936, č. 40, »Mlynářská obrana« v čísle 43 ze dne 21. října 1936 a »Svojpomoc«, roč. 8, 1936, čís. 10). Vyžádali jsme si proto sdělení stanoviska Čsl. obilní společnosti, jež zaslala nám toto vyjádření:
I.
Vládní nařízení z 9. července 1936, čís. 219 Sb. z. a n. upravuje poměr mezi Čsl. obilní společností a mlýny, ať již se zabývají zpracováním obilí ve mzdě nebo též obchodním mletím. Toto vládní nařízení v bodě č. 6 a č. 10, odst. 3., že mlýny smějí semílati obilí ve mzdě nebo obchodně pouze za podmínek stanovených ve smlouvě s Čsl. obilní společností. Podmínky této smlouvy má podle cit. ustanovení vlád. nař. stanoviti Čsl. obilní společnost po slyšení Sboru pro záležitosti mlynářské výroby, skupiny mlýnů námezdních a skupiny mlýnů obchodních.
Čsl. obilní společnost má při stanovení těchto podmínek dbáti směrnic, jež jí může dáti pro případy bodu č. 6 cit. vl. nař. ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností a pro případy bodu č. 10, odst. 3. cit. vl. nař. ministerstvo průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministerstvem zemědělství. Poněvadž takové směrnice dosud nebyly vydány, nebyla Čsl. obilní společnost při stanovení podmínek smlouvy omezena žádným předpisem vydaným ministerstvem průmyslu, obchodu a živností nebo ministerstvem zemědělství. Čsl. obilní společnost jest ustavena podle § 6 vl. nař. čís. 137/34 Sb. z. a n. jako akciová společnost, avšak zaujímá mezi akciovými společnostmi zvláštní postavení. Podle cit. vl. nař. byla Čsl. obilní společnost pověřena dalekosáhlými úkoly, které musí vykonávati v zájmu veřejném. Jest to zejména její povinnost vykupovati všechno obilí, které jí bude nabídnuto, dále povinnost dovážeti určité druhy zboží, pečovati o dostatečné zásobování obyvatelstva a výroby zbožím, které spadá do činnosti Čsl. obilní společnosti, vytvořiti a udržovati z příkazu vlády zásoby pšenice, žita a ovsa a pod. Podle výslovného ustanovení § 14 cit. vlád. nař. jest Společnost povinna zachovávati při své činnosti všeobecné a zvláštní příkazy, které vydá vláda pro výkon práv, týkajících se výkupu, dovozu a vývozu obilí, mouky, mlýnských výrobů a některých krmiv. Zvláště důležitým jest, že Čsl. obilní společnost podléhá podle § 35 cit. vl. nař. státnímu pozoru, který vykonává vládní komisař jmenovaný ministerstvem financí. Vedle vládního komisaře vykonávají dozor s hlediska resortní působnosti zástupci ministerstva zemědělství, průmyslu, obchodu a živností, sociální péče, zahraničních věcí a vnitra, které jmenují příslušní ministři. Vládní komisař a zástupci ministerstev dozírají na to, aby Společnost plnila všechny povinnosti, uložené jí cit. vlád. nařízením. Vládní komisař má zejména právo zastaviti usnesení a opatření Společnosti, o nichž má za to, že odporují řádnému výkonu práv a povinností této Společnosti nebo zásadám řádného hospodaření, nebo že se příčí platným předpisům. Již z toho jest zřejmo, že Čsl. obilní společnost, zaujímá mezi akciovými společnostmi zvláštní místo, že při jejím rozhodování a usnášení nerozhoduje pouze vůle a hlas akcionám nebo orgánů povolaných podle stanov Čsl. obilní společnosti k rozhodování, nýbrž že všechna rozhodnutí a opatření Čsl. obilní společnosti musejí dojíti souhlasu vládního komisaře a zástupců ministerstev dříve uvedených.
Dále nutno zdůrazniti, že jednu ze zájmových skupin Čsl. obilní společností, jmenovaných v § 3 cit. vlád. nař., tvoří Ústřední nákupní a prodejní družstvo obchodních mlýnů v ČSR a Mlynářské družstvo pro nákup a prodej při Jednotách mlynářů v republice Československé, u nichž jest většina mlýnů členy. Mlynářská skupina má zastoupení nejen na valné hromadě Čsl. obilní společnosti, nýbrž i ve správní radě a v předsednictvu Čsl. obilní společnosti. Jest tedy mlynářská skupina účastna svými zástupci na všech rozhodnutích a opatřeních Čsl. obilní společnosti a byla také účastna na stanovení podmínek mlynářské smlouvy. Tím, že cit. ustanovení vlád. nař. předepsalo Čsl. obilní společnosti, aby o podmínkách mlynářské smlouvy slyšela Sbor pro záležitosti mlynářské výroby — skupiny mlýnů námezdních a skupinu mlýnů obchodních — byla ještě více zaručena nestrannost a objektivnost podmínek této smlouvy. Sbor pro záležitosti mlynářské výroby rozdělený na skupinu mlýnů obchodních a skupinu mlýnů námezdních jest zřízen při ministerstvu průmyslu, obchodu a živností podle § 25 vl. nař. z 20. července 1935, č. 168 Sb. z. a n. V tomto Sboru mají mlýny velmi početné zastoupení. Sbor pro záležitosti mlynářské výroby, skupina mlýnů obchodních i skupina mlýnů námezdních, byly o podmínkách smlouvy slyšeny a Čsl. obilní společnost při stanovení smluvních podmínek přihlížela v plném rozsahu k jejich připomínkám.
Čsl. obilní společnost jest podle obsahu mlynářské smlouvy jednou ze smluvních stran. Vládní nařízení č. 219/36 Sb. z. a n. nepředepsalo a nemohlo předepsati sjednávání smluvních podmínek s jednotlivými mlýny, poněvadž jest to prakticky neproveditelné jednak pro veliký počet mlýnů a podniků, které přicházejí v úvahu, a jednak proto, že smluvní podmínky musí býti pro všecky mlýny a podniky stejné, čehož by nebylo možno docíliti při sjednávání zvláštní smlouvy s každým mlýnem.
II.
K smluvním podmínkám samotným nutno uvésti, že obsahu jív prvé řadě ustanovení vládních nařízení, týkajících se úpravy obchodu s obilím, moukou a mlýnskými výrobky a některými krmivý a úpravy některých výrobních a odbytových poměrů v mlynářství a ustanovení vyhlášek, které podle těchto vládních nařízení byly vydány. Tato ustanovení zavazovala mlýny již před podpisem smlouvy a zavazují i ty mlýny, které smlouvu nepodepsaly a nemohla by býti měněna, ani kdyby smlouva měla býti sjednávána s jednotlivými mlýny. Dále obsahuje mlynářská smlouva závazek mlýnů, nahraditi Čsl. obilní společnosti škodu, kterou jí způsobí jednáním nebo opominutím proti cit. vlád. nař. a prováděcím předpisům k těmto vlád. nař. nebo proti příkazům a směrnicím vydaným Čsl. obilní společností. Tento závazek nelze pokládati za zvláštní smluvní podmínku, poněvadž náhrady škody může se domáhati každý, jemuž škoda byla způsobena protiprávním činem a není k zajištění nároku na náhradu škody potřebí zvláštní smlouvy. Ustanovení o konvenčních pokutách byla pojata do smlouvy mlynářské proto, že při řízeném hospodářství s obilím jsou možnosti neoprávněného zisku v rámci rozpětí mezi výkupními a prodejními cenami a příspěvků odváděných dodavateli obilí při výplatě výkupní ceny tak značné, že svádějí k obcházení platných předpisů, Risiko takového protiprávního postupu bylo nepatrné vzhledem k tomu, že trestní sankce stanovené v § 41 cit. vlád. nař. t. j, trestní stíhání pro přestupky správními úřady, nebyly dostačující. Peněžními tresty, které správní úřady ukládaly pro přestupky cit. vlád. nař., nebyly zdaleka vyváženy majetkové výhody, plynoucí z porušování platných ustanovení. Čsl. obilní společnost proto již v hospodářském roce 1935 až 1936 pojala do smluv se svými hlavními komisionáři a komsionáři, tedy i s komisionáři-mlýny, ustanovení o konvenčních pokutách. Jakmile poměr ostatních mlýnů- nekomisionářů k Čsl, obilní společnosti byl upravován smlouvou, bylo samozřejmou nutností podříditi tyto mlýny ustanovením o konvenčních pokutách tak, jak těmto ustanovením podléhají mlýny-komisionáři. Kdyby tomu tak nebylo, byly by mlýny, které nejsou komisionáři Čsl. obilní společnosti, v tomto směru ve výhodnějším postavení, které by jim umožňovalo nekalou soutěž.
Posuzuje-li se mlynářská smlouva s tohoto hlediska, nutno dojíti k přesvědčení, že neobsahuje jiných povinností a závazků, než které byly mlýnům uloženy již zmíněnými vládními nařízeními a předpisy, kterými tato vládní nařízení se provádějí.

Citace:

Právní spory okolo obilního monopolu. Právní prakse, měsíčník československých právníků . Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart , 1936-37, svazek/ročník 1, s. 180-182.