Čís. 6387.

Společenstva výdělková a hospodářská (zákon ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák.).
Nepřípustným jest ustanovení stanov, že úvěr a zápůjčky budou povolovány výjimečně i nečlenům.
(Rozh. ze dne 20. října 1926, R I 894/26.)
Opověď všeobecné záložny v K., společenstva s r. o., by byla v rejstříku zapsána změna stanov v tom smyslu, že bude povolovali úvěr a zápůjčky výjimečně i nečlenům, rejstříkový soud zamítl, rekursní soud napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Dovolacímu rekursu nelze vyhověti, poněvadž zde není podmínek § 16 patentu ze dne 9. srpna 1854, čís. 208 ř. zák. Stěžovatelka míní, že napadené usnesení je v rozporu se zákonem, když jím nebylo vyhověno žádosti, by byla v rejstříku zapsána usnesená změna §§ 23, 43 a 44 stanov v tom směru, že společenstvo bude povolovati úvěr a zápůjčky výjimečně i nečlenům. Než vytýkaného rozporu se zákonem tu není. Stěžovatelka jest společenstvem ve smyslu zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák. Jako takové musí svou činností směřovati jedině k podpoře výdělku nebo hospodářství svých členů, prostředky v § 2 stanov uvedenými. Každý jiný účel jest vyloučen a nesmí býti společenstvu dovolen, neboť by pak přestalo býti společenstvem ve smyslu zákona o společenstvech. To plyne jednak z doslovu § 1, jednak také z předpisu § 88 zákona, který přímo označuje za přečin, jestliže společenstvo svou činnost nebo své jednání rozšiřuje na jiné předměty, než ony, které jsou uvedeny v § 1 zákona. To, čeho se stěžovatelka změnou stanov domáhá, povolování úvěru a půjček výjimečně i nečlenům, bylo by podporováním blaha nejen členů, nýbrž i osob třetích, kterýžto účel jest zákonem vyloučen. Nejde tu jen o zaopatření prostředků k dosažení účelu společenstva, jak míní dovolací rekurs, nýbrž o změnu účelu samého způsobem nepřípustným. Ježto pak podle § 11 zákona nesmějí se stanovy od zákona uchýliti, pokud toho zákon nedopouští, nelze vůbec požadované změny stanov povoliti, jelikož by se to příčilo zákonu (rozh. Nejvyššího soudu čís. 1756 a 4273 sb. n. s.). Z toho, že jinému společenstvu stejného druhu bylo z důvodů, jež nelze zde přezkoumati, soudem povoleno poskytovati zápůjčky i nečlenům, nemůže stěžovatelka nic ve svůj prospěch odvoditi, když, jak uvedeno, činnost taková jest podle zákona nedovolená.

Citace:

č. 6387. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 463-464.