Authors:
= Váž. tr., 1-2 (1919-20)
PDF

Čís. 205.


Použití ustanovení § 486 tr. zák. není obmezeno na osoby, jež provozují obchod.
(Rozh. ze dne 10. června 1920, Kr I 254/20.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti, státního zastupitelství do rozsudku krajského jako výjimečného soudu v Chebu ze dne 1. března 1920, jímž byl obžalovaný Alfred E. sproštěn obžaloby pro zločin podvodu dle §§ 197, 200, 203 tr. z., rozsudek v odpor vzatý zrušil a vrátil věc soudu prvé stolice, by ji znovu projednal a rozhodl, mimo jiné z těchto
důvodů:
Zmateční stížnost jest odůvodněna, pokud s hlediska § 281 čís. 9 a) tr. ř. vytýká rozsudku porušení, resp. nesprávné použití zákona, přivoděné tím, že nalézací soud jednání obžalovaného nepodřadil ustanovení § 486 tr. z. z důvodu, že obžalovaného, jelikož tehdy ještě vůbec obchodu neměl, nelze pokládati za obecného dlužníka ve myslu § 486 tr. z. Názor ten je zřejmě nesprávný, neboť možnost použití tohoto zákonného ustanovení není, jak vychází na jevo z jeho slovného znění i z jeho smyslu, omezena na osoby, které provozují nějaký obchod.
Citace:
Čís. 4487. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1933, svazek/ročník 14, s. 228-229.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).