Jubileum. Dne 23. února t. r. dožije se významného jubilea znamenitý právní historik polský Przemyslaw Roman Dąbkowski. Bude slaviti padesáté výročí svých narozenin na vrcholu své vědecké činnosti v plné svěžesti. Pro právní dějiny polského práva práce Dąbkowskiého znamená mnoho. Neboť je-li prof. Balzer budovatelem dějin polského práva veřejného, je jeho žák, prof. Dąbkowski, zakladatelem bádání dějin polského práva soukromého. Prof. Balzer měl štěstí, že našel tak znamenitého žáka a prof. Dąbkowski opět našel v prof. Balzerovi nejen vzorného učitele, nýbrž i přítele, který učinil ze svého žáka kolegu na Lvovské universitě, zjev to ve vědeckém životě velmi řídký. Nikde by se nenašlo však tolik vřelého přátelství jako mezi těmito vědci. Prof. Dąbkowski studoval na universitě ve Lvově, v Berlíně a v Paříži. Poznal tu svět a kulturu západní. Jeho další činnost vědecká dala mu poznati i svět východní. Studoval v archivech ještě v ruském Polsku, ve Varšavě, v Poznani, v Hvězdně a jinde, ale odebral se i do Moskvy. Spojuje tímto způsobem v sobě kulturu východní se západní, kterýžto zjev souvisí i s původem Dąbkowského. Pochází totiž prof. Dąbkowski z východního Malopolska, z někdejší východní Haliče. Činnost prof. Dąbkowského je mnohostranná. Možno ji však děliti v trojí druh. Nejpřednější a na prvém místě jest jeho činnost badatelská soukromého práva polského. Napsal tu od prvé habilitační práce o rukojemství řadu monografií, které tvořily základ pro jeho monumentální dílo o dvou svazcích o soukromém právu polském: Prawo prywatne polskie I. (str. 602) 1909, II. (str. 731) 1911. Tím jeho badatelská činnost v tomto oboru ovšem nepřestala. Píše monografie další a pro své posluchače napsal i kratší učebnici dějin soukromého práva polského. Jeho monografie jsou klasickými studiemi. Protože zná prof. Dąbkowski i jiná práva, postupuje v nich i metodou srovnávací, čímž jsou důležitý i pro badatele jiných práv, zvl. českého. Druhý obor jeho činnosti je badání o soudních knihách polských. K tomuto badání přivedlo ho původní jeho povolání. Byl totiž úředníkem zemského archivu ve Lvově a v něm poznal na tisíce a tisíce památek z tohoto oboru. Proto pracuje i v oboru archivnictví polského, vydávaje a píše o polských knihách soudních. Monografie tyto až budou spojeny, budou opětně velkým systematickým dílem. Další jeho činností jest činnost organisační. Jako sekretář učené společnosti Lvovské (Towarzystwo naukowe) rozvinul bohatou činnost. Ale i řada jiných učených společností i právnických spolků odborných těží z jeho organisační činnosti a žádný důležitý podnik odborný nemine, aby v něm prof. Dąbkowski čile nebyl účasten. Jeho činnost učitelská na právnické fakultě lvovské university je přímo vzorem. Prof. Dąbkowski, po příkladu svého učitele prof. Balzera, vybudoval si svou školu a jeho žáci nabývají ponenáhlu podobného významu jako žáci prof. Balzera. Středem vědecké práce jeho je seminář dějin soudního práva polského, z něhož Dąbkowski zřídil samostatný vědecký ústav. Obraz jubilantovy činnosti nebyl by úplným, kdybychom se nezmínili i o povaze jeho. Jeho jemné chování pojí se se skromností, která není úměrná s velikostí jeho práce vědecké. Prof. Dąbkowski při své neúmorné činnosti je nezištný. Věnuje ročně mnoho peněz ze svého na podporu vědecké práce ve svém semináři a obětavě vydává publikace svých žáků svým nákladem. Proto jest od svých žáků ctěn a milován. Kdo poznal prof. Dąbkowského osobně, nezapomene na něho nikdy. Dr. Rauscher.