NPD documents search: Váž. civ., 12 (1930), sv. 2

Čís. 10316.

K žalobě dítěte o popření manželského původu (§ 159 obč. zák.) se vyhledává, by manžel byl od narození dítěte nezvěstný tak, že jeho pobyt nebylo lze při náležité snaze vyšetřiti.
(Rozh. ze dne 10. listopadu 1930, Rv II 7/30).
Žaloba dítěte, by bylo uznáno právem, že není manželským dítkem nezvěstného manžela matky dítěte, byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto důvodů:
Nezbytným předpokladem oprávnění dítěte, popříti svůj manželský původ, jest podle § 159 obč. zák. — mimo případ smrti manžela, o který nejde —, že manžel jest od narození dítěte trvale neznámého pobytu. To znamená, že manžel byl od narození dítěte nezvěstný (jak se motivy také vyjadřují), že jeho pobyt nebylo lze při náležité snaze vyšetřiti. Nestačí, by pobyt zůstal matce a dítěti nebo jeho zákonnému zástupci neznámý, protože se o něj nestarali (Sb. n. s. čís. 7806). Podle seznání matky dítěte psal jí manžel z Vídně, že jest přidělen jako vojín k čsl. konsulátu, a okresní správou politickou byla vyrozuměna, že její manžel vstoupil do rakouského vojska. Věděla tedy, kde by asi musila po něm pátrati a byla by se jeho pobytu snadno bez značného nákladu dopátrala, kdyby se byla obrátila na jeho domovskou obec nebo vyžádala si pomoc opatrovnického soudu. Nelze přisvědčiti mínění žalující strany, že dítěti přísluší popěrné právo, poněvadž manžel trvalým nevykonáváním svého práva dal na jevo, že mu na něm nezáleží, že se ho vzdává. Dítěti bylo dáno právo, popříti své manželské zplození, když matčin manžel jest nezvěstný, protože pro jeho nezvěstnost nemůže proti němu prosaditi své zákonné právo na výživu a nemělo by ani žádných práv proti přítomnému skutečnému otci; jeho právo bylo však obmezeno na případy, že manžel již nežije nebo jest nezvěstný, proto, by postavení manžela jako hlavy rodiny nebylo podkopáno (zpráva komise strana 16/17). Není-li manžel nezvěstný, nelze zkoumati, proč nevykonává své právo, neboť jen on rozhoduje o tom, zda chce dítě uznati za člena své rodiny čili nic.

Citace:

Čís. 10316. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 707-708.