Čís. 5376.

Přednesla-li strana při prvém roku žalobu a strany nechaly pak řízení v klidu, není žalobce oprávněn vzíti žalobu zpět bez souhlasu žalovaného, leč že se zřekne žalobního nároku.
(Rozh. ze dne 15. října 1925, R I 870/25.)
O žalobě, zadané na okresním soudě, byl ustanoven rok k ústnímu jednání na 3. dubna 1925, při němž strany po půlhodinném jednání ponechaly řízení v klidu. Napotomní podání žalobce, jímž oznamoval, že béře žalobu zpět, soud prvé stolice odmítl, rekursní soud poukázal prvý soud, by vyrozuměl žalovaného o zpětvzetí žaloby. Důvody: Prvý soudce odmítl podání, kterým žalobci žalobu brali zpět, poněvadž žalobci se nezříkají nároku a přivolení žalované ku zpětvzetí žaloby vykázáno není (§ 237 c. ř. s.). Stížnost žalobců do tohoto usnesení soud rekursní shledává důvodnou. O žalobě bylo ustanoveno ústní jednání na 3. dubna 1925 a v protokole o ústním jednání jest pouze uvedeno, že po půlhodinném jednání strany nechaly řízení v klidu. Z toho vyplývá, že strany při ústním jednání vlastně před soudem za intervence soudce nejednaly, že se jen dohodovaly a výsledkem dohodnutí bylo, že řízení ponechaly v klidu. Následkem toho, kdyby byla některá strana po uplynutí lhůty §u 168 c. ř. s. navrhla, by ustanoven byl rok k ústnímu jednání, bylo by bývalo nutno řízení započíti znovu tak, jako by se byl rok ještě vůbec nekonal a dohoda stran o klidu řízení postavila spor do toho období, v jakém byl před počátkem prvního roku, neboť nemůže tu býti řeči o nějakém konaném prvním roku.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Dle §u 237 c. ř. s. může žalobce, nezříkaje se žalobního nároku, vzíti žalobu bez souhlasu žalované strany zpět jenom až do počátku prvého roku, a když by se žalovaný k němu nedostavil, také ještě při prvém roku. Za nedostavení k roku platí dle §u 133 odstavec druhý c. ř. s. i to, že strana se k roku sice dostaví, ale přes soudcovo vyzvání neprojednává nebo po vyvoláni věci opět se vzdálí. Dle protokolu o roku ze dne 3. dubna 1925, kterýžto protokol činí dle §u 215 c. ř. s. plný důkaz o průběhu a obsahu jednání, přednesla strana žalující žalobu, a po půlhodinovém jednání nechaly strany řízení v klidu. Vývody rekursního soudu, že se strany při tomto roku jen »dohodovaly«, jsou tedy v rozporu s protokolem o roku. Kdyby v tomto sporu došlo k obnově řízení, zůstalo by zejména v platnosti, že žalobci žalobu již přednesli, a stihly by je jen následky §u 442 odstavec druhý a 399 c. ř. s. Že v protokolu není obsah celého jednání podrobně protokolován, jest nezávažno. Za tohoto stavu věci nebyli žalobci po roku ze dne 3. dubna 1925 oprávněni, aby nevzdávajíce se nároku, vzali žalobu bez souhlasu žalované zpět.

Citace:

Čís. 5376. Váž. civ., 7 (1925), sv. 2. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/2, s. 499-500.