NPD documents search: Váž. tr., 16 (1934)

Čís. 3629.

Podrobení se rozhodčímu soudu bursovnímu není výlučným, byla-li smluvena i příslušnost řádného soudu.
Ku založení příslušnosti dle §u 88, odstavec druhý, j. n. stačí, byla-li doložka »žalovatelno v X« připojena k předtištěnému slovu »splatno«.
(Rozh. ze dne 19. března 1924, R I 193/24.) Proti žalobě, zadané na okresním soudě ve Vrchlabí, vznesl žalovaný námitku věcné a místní nepříslušnosti. Soud prvé stolice k námitce věcné nepříslušnosti žalobu odmítl, rekursní soud zamítl námitku věcné i místní nepříslušnosti. Důvody: Námitku nepříslušnosti, o níž prvým soudem bylo rozhodnuto po odděleném jednání, odůvodňuje žalovaná strana tím, že jednak v uzávěrném listu, týkajícím se zažalované dodávky zboží, dohodly se strany pro veškeré spory z obchodu toho na rozhodčím soudu pražské bursy, jednak tím, že ve faktuře, žalované straně zaslané, jest připojen dodatek »Klagbar in Hohenelbe«, nikoliv však i slova »zahlbar in Hohenelbe«. Soud prvé stolice vyhověl námitce nepříslušnosti soudu z důvodu, že podle dohody stran v uzávěrném listu jest pro spor výhradně příslušným rozhodčí soud pražské bursy. Doložka zní takto: »Wir verkaufen ihnen heute auf Grund der beigedruckten Bedingungen und sonst Usancen der Prager Warenbörse, zahlbar und klagbar in Harta, bezw. Hohenelbe, zu nachstehenden Bedingungen ...« atd. Dole uveden jest další dodatek, v němž uvádí se výslovně, že se ve sporech strany podrobují neodvolatelnému a exekuce schopnému rozsudku rozhodčího soudu pražské bursy. Soud prvé stolice slova »zahlbar und klagbar in Harta bezw. Hohenelbe« vykládá v ten rozum, že týkají se místní příslušnosti a že tím nemůže se změniti nic na ujednané výhradné věcné příslušnosti rozhodčího soudu pražské bursy. Výklad tento však nelze po náhledu soudu rekursního uznati za správný a odpovídající vyjádřenému úmyslu stran a ustanovení §u 914 obč. zák. Při výkladu tomto byla by totiž uvedená slova zcela zbytečná, poněvadž rozhodčí soud by byl příslušným věcně i místně a nemělo by účelu domlouvati se i na splatnosti a žalovatelnosti ve Vrchlabí. Slova uvedená v souvislosti s dohodnutím o rozhodčím soudu bursovním mohou míti buď jen ten smysl, že stala se dohoda ohledně obou soudů, z nichž mohly by si strany voliti, nebo, jak vykládá dohodu svědek Otto P., který obchod sprostředkoval, že měl soud bursovní býti příslušným pro spory o jakosti zboží, termínu dodacím a jiných okolnostech, upravených v podmínkách pražské bursy, kdežto spory o zaplacení ceny trhové že měly býti vyhraženy okresnímu soudu ve Vrchlabí. V obou případech byla by tedy žaloba právem podána u jmenovaného okresního soudu. Nehledě však k tomu, byl by soud tento příslušným, třebas původně byly se strany dohodly pouze na rozhodčím soudu pražské bursy, poněvadž dohoda tato by byla změněna dodatečným přijetím faktury, se zbožím zaslané, proti níž žalovaná strana námitek nepodala. Jest sice pravda, že ve faktuře jsou razítkem přitištěna pouze slova »klagbar in Hohenelbe«, avšak dodatek tento jest připojen přímo pod slovo tiskopisu »zahlbar«, takže v tomto spojení lze vykládati doložku onu podle přirozeného smyslu a po rozumu ustanovení §u 914 obč. zák. jen tak, že určuje i místo splatnosti v obvodu okresního soudu ve Vrchlabí, kdež ostatně žalobkyně bydlí, takže i podle čl. 325 obch. zák. bylo by tu platiti i žalovati u okresního soudu ve Vrchlabí, takže přijetím faktury ujednáno bylo sudiště tamní podle ustanovení §u 88, odstavec druhý, j. n.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody:
Pokud jde o námitku věcné nepříslušnosti dovolacího soudu opírající se o to, že prý byla smluvena výlučná příslušnost rozhodčího soudu Pražské bursy pro zboží, jest přisvědčiti napadenému usnesení, že tato námitka není opodstatněna. Podle doslovu dotyčné úmluvy, jenž uveden jest v napadeném usnesení, nemůže býti pochybnosti o tom, že byla pro spory z ujednané objednávky smluvena netoliko příslušnost rozhodčího soudu bursovního, nýbrž také příslušnost řádného soudu ve Vrchlabí. Jinak nemělo by ono ustanovení úmluvy »splatno a žalovatelno ve Vrchlabí« žádného smyslu. Také svědek Otto P. dosvědčil, že bylo pomýšleno i na příslušnost právě jmenovaného řádného soudu. Nelze proto o výlučné příslušnosti rozhodčího soudu bursovního mluviti a, protože jinak věcná příslušnost dovolaného soudu je dána a napadena nebyla, byla právem shora uvedená námitka rekursním soudem zamítnuta. Také co se týče místní příslušnosti podle §u 88 odstavec druhý j. n., které se žaloba vedle příslušnosti podle §u 87 a j. n. dovolává, byla tato příslušnost právem za dánu uznána. Z toho, že na faktuře jsou razítkem přitištěna toliko slova »klagbar in Hohenelbe« a nikoli celá doložka »splatno a žalovatelno ve Vrchlabí«, nelze dovozovati, že zde není doložky nutné k založení sudiště podle §u 88 odstavec druhý j. n. Slova »klagbar in Hohenelbe« jsou přitisknuta právě pod slovem tiskopisu faktury »splatno« a jak blíže dovodil rekursní soud, nelze tato slova čísti a vykládati jinak, než jako doložku »splatno a žalovatelno ve Vrchlabí«. Protože pak faktura touto doložkou opatřená byla přijata bez námitek, je sudiště dle §u 88 odstavec druhý j. n. dáno.

Citace:

č. 3629. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 411-413.