NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8375 —
Č. 8375.

Vodní právo. — Rybářství: Jak vznikalo v dřívějších dobách právo užívati slupí na ryby ve smyslu vyhlášky místodržitelství v Čechách z 23. června 1913 č. 34 z. z. česk.?
(Nález ze dne 22. ledna 1930 č. 10150/27.)
Prejudikatura: Boh. A 1038/21, 1729/22, 6541/27.
Věc: Vojtěch L. ve St. (adv. Dr. Josef Sixta z Prahy) proti ministerstvu zemědělství o používání slupí na chytání ryb.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím bylo předchůdci st-lovu Lambertu F., resp. st-li v cestě instanční zakázáno používati slupi při mlýně v B. a bylo mu uloženo, aby slup tuto odstranil. — — — —
O stížnosti uvažoval nss takto: — — — —
Stížnost jest za jedno se žal. úřadem v tom, že pouhé faktické trvání nějakého chytacího zařízení od dob nepamětných nemůže nahraditi zvláštního titulu právního, jehož jest podle místodrž. vyhlášky z r. 1913 vedle faktického trvání chytacího zařízení zapotřebí, a jenž podle téže vyhlášky musí býti prokázán listinným privilegiem nebo vrchnostenským nebo úředním povolením. Stížnost namítá toliko, že takovýto zvláštní určitý titul právní ve příčině st-lovy slupi prokázán jest a že titul tento spočívá ve zvláštním vrchnostenském povolení. Toto vrchn. povolení shledává stížnost ve skutečnosti, že mlýn st-lův byl i se slupí — Č. 8375 —
v 17. století ve vlastnictví králův českých, od nichž byl dáván do pachtu a tedy vznik jak mlýna tak i slupi jsou co do svého oprávnění založeny pravomocí královského jejich nositele. Podle dalších vývodů stížnosti byl mlýn, jehož vlastníkem jest nyní st-1, v r. 1727 tehdejším panovníkem s celým příslušenstvím a tedy i se slupí prodán Jakubu M.-ovi, čímž prý dal panovník M.-vovi implicite i své vrchn. povolení, aby mlýna i slupi nabyl a jich nadále používal. Od té doby pak právní předchůdci st-lovi používali slupi té nepřetržitě buďsi jako nájemci, buďsi jako nabyvatelé a vlastníci mlýna.
Námitka tato vybudována jest na premise, že mlýn na B. byl v r. 1727 českým králem, resp. král. horním úřadem na Horách Kutných prodán i se slupí předchůdci st-lovu Jakubu M. Avšak ze spisů správních, resp. z kupní smlouvy ze 6. prosince 1727, podle níž král. horní úřad na Horách Kutných prodal Jakubu M. mlýn na B. »sambt.... all und jeden antiquitus hierzu gewidmeten Behornissen«, neplyne nikterak, že toto příslušenství zahrnovalo v sobě i zmíněnou slup. Ve smlouvě té se především o slupi vůbec žádná zmínka nečiní. Naproti tomu vychází z protokolu z 11. února 1854 o veř. dražbě pozemků parc. č...., jehož se st-1 v řízení správním sám dovolával a jímž se i nař. rozhodnutí zabývá, že zmíněné parcely v místě »Bašta«, tvořící t. zv. labský kanál mlýnský, spolu s právem rybářským byly vydraženy b.-ckou mlynářkou Viktorií R. Z toho sluší uzavírati, že právo rybářské teprve v roce 1854 přešlo na majitelku mlýna, nyní st-li náležejícího. Ze spisů horního úřadu příbramského, jichž již předchůdce st-lův Lambert F. se dovolával a jež i žal. úřad zkoumal, vychází pak na jevo, že právo rybářské bylo před r. 1854 pronajímáno veř. dražbou tomu, kdo nejvíce podal, dále že právo to až do konce října 1848 měl propachtováno Čeněk R., jemuž v r. 1852 i toto právo rybářské jako nejvyššímu podateli bylo propachtováno.
Není tedy správními spisy nikterak prokázáno, že slup při mlýně st-lově byla již v r. 1727 českým králem prodána předchůdci st-lovu a že tím implicite bylo uděleno českým králem předchůdci st-lovu právo k užívání této slupi, kdyžtě rybářské právo samo přešlo na majitele mlýna v B. teprve v r. 1854, tedy již za změněných poměrů ústavních, zejména po zrušení zřízení patrimoniálního, a kdyžtě není myslitelno, že zvláštní povolení k užívání slupi bylo uděleno majiteli mlýna na B. dříve než nabyl práva rybářského.
Třeba tedy slušelo přisvědčiti stížnosti potud, že v době, kdy mlýn nyní st-li náležející, byl ve vlastnictví králův českých, používání slupi se dálo z vlastní pravomoci královské, aniž k tomu bylo zapotřebí, aby nositel této pravomoci sám sobě zvláštní povolení ke zřízení a užívání slupi formálně uděloval, a třeba bylo by i připustiti, že takto po právu vzniklá slup zůstala i na příště právně kryta legální disposicí původního majitele, přešla-li za trvání vrchnostenské pravomoci původního vlastníka na nového nabyvatele, bez výslovného vrchn. povolení, není ani pak možno za daného stavu věci uznati stížnost důvodnou, ježto listinou, o kterou st-1 se opírá, t. j. kupní smlouvou z r. 1727, není prokázáno, — Č. 8376 —
že spolu s mlýnem prodána byla Jakubu M.-ovi i sporná slup. Převod slupi po zrušení zřízení patrimoniálního nemůže již vrchnostenského povolení, místodrž. vyhláškou z r. 1913 požadovaného, nahraditi.

Citace:

č. 8375. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 267-269.