NPD documents search: Váž. civ., 2 (1920)

Čís. 396.

Trestnost pokusu jest vyloučena jen tehdy, byl-li podniknut prostředkem zcela a bezvýjimečně, tedy za všech okolností (in abstracto) nezpůsobilým.
(Rozh. ze dne 12. března 1921, Kr II 381/20.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku zemského trestního soudu v Brně ze dne 22. listopadu 1920, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem nedokonaného podvodu dle §§ 8, 197, 200, 201 a) tr. zák.
Důvody:
Trestnost pokusu jest dle § 8 tr. zák. a contr. vyloučena jen tenkráte, když pokus podniknut byl prostředkem zcela a bezvýjimečně, tedy za každých okolností (in abstracto) nezpůsobilým. Spočívala-li příčina neúspěchu jen v okolnosti toho kterého případu, jako způsobu provedení, opatrném si počínání osoby, jež měla býti při podvodu v omyl uvedena, a pod., pak nemůže býti trestnost pokusu vyloučena. Tomu bylo tak v tomto případě a jen v odporu s vlastními svými vývody dospívá zmateční stížnost obžalovaného, dovolávající se důvodů § 281 č. 5 a 9 a) tr. ř. k opačnému závěru. Skutek proveden byl falšováním lístku přijímacího a předložením ho prodavačce v úmyslu, by naň bylo stěžovateli vydáno cizí prádlo, a to 8 košil. Stížnost sama netvrdí, že by předložení vzhledem ku okolnostem konkrétního případu nesprávně vyhotoveného lístku bývalo nemohlo vésti k tomu, by košile stěžovateli nebyly vydány. Dovozuje jenom z postupu, jakým se převzaté prádlo v závodě označovalo, že následkem nesprávného vyhotovení falsifikátu, jenž zněl toliko na 8 košil, ne též na límce a manžety, zároveň ku čištění převzaté, prodavačka ihned musila přijíti na to, že jest lístek falšován. To však jsou okolnosti konkrétního případu, jež nesprávně provedené falšování lístku učinily pro případ ten nezpůsobilým prostředkem ku vylákání košil. Jen okolnost, že náhodou zároveň s košilemi dány byly ku čištění manžety a límce, což pachateli bylo neznámo, a že pachatel z nedostatečné znalosti poměrů i nesprávnou cifru poplatku zapsal jakož i jinak nešikovně lístek vyplnil, způsobily dle vlastního vylíčení stížnosti, že pokus podvodu minul se s úspěchem. Při správném falšování přejímacího lístku nebyl úspěch nijak vyloučen. Na tom stanovisku jest též rozsudek, byť se i zvlášť nezabýval výpovědí svědkyně Františky Š-ové, když zjišťuje, že tato sice okamžitě nepravost lístku zjistila, že však zjištění to přičítati jest jen její opatrnosti. Při velkém návalu práce nebo značné neopatrnosti prodavačky nebyl by býval úspěch vyloučen. Proto nikoliv rozsudek, nýbrž stížnost spočívá na nesprávném právním stanovisku, když trestnost pokusu podvodu označuje za vyloučenou. Tím stává se bezpředmětnou též výtka, že prvý soud nezjistil blíže manipulaci při přejímání a vydávání prádla, pak též jednotlivosti falšovací činnosti obžalovaného, ježto týká se okolností nerozhodujících.

Citace:

č. 754. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 2, s. 654-656.