NPD documents search: Boh. adm., 7 (1925), sv. 2

Č. 4995.

Samospráva obecní. — Administrativní řízení: I. O poučení o opravných prostředcích v řízení před úřady samosprávnými na Moravě. — II. Uvalení příspěvku podle § 27 ob. novely fin. bez dohody se zájemníky a bez schválení nadřízeného úřadu je nezákonné.
(Nález ze dne 7. října 1925 č. 18567).
Věc: Františka Si. v J. proti moravskému zemskému výboru o příspěvek na opravu obecní studny.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Výměrem z 10. března 1924 bylo st-lce sděleno, že se ob. zastupitelstvo v J. usneslo, aby za kladku na opravu obecní studně, nalézající se před domem č. p. . . . přispěla částkou 36 Kč a bylo doloženo, že kdyby tuto částku nezaplatila, bude jí zakázán přístup ke studni a, překročila-li by tento zákaz, že jí bude uložena pokuta v částce 20 Kč. Připojeno bylo poučení, že si st-lka může proti usnesení tomu stěžovati do 24 hodin od doručení výměru. Odvolání st-lky bylo nař. rozhodnutím zamítnuto, poněvadž příspěvek obcí požadovaný jest odůvodněn předpisem § 26 ob. fin. novely.
Stížnost podaná k nss-u vytýká především, že řízení jest zmatečné, poněvadž st-lce bylo obcí dáno nesprávné poučení o opravných prostředcích.
Podle § 1 zákona z 21. července 1914 č. 55 z. z. mor. jest opravný prostředek proti rozhodnutím a opatřením samosprávných úřadu podati ve lhůtě 14denní, nebyla-li výslovně stanovena lhůta jiná, Podle § 3 musí tyto úřady ve svém písemném vyhotovení rozhodnutí neb opatření výslovně uvésti, je—li do něho přípustný opravný prostředek, jakož i ve které lhůtě a u kterého úřadu má býti podán. Je-li poučení o lhůtě pro opravný prostředek stanovené nesprávné, a byla-li stížnost podána ještě v této udané lhůtě, ale již po uplynutí správné lhůty zákonné, jest nař. rozhodnutí neb opatření pro nesprávné poučení o lhůtě zastaviti a zároveň naříditi, aby bylo znovu vydáno.
Toto ustanovení předpokládá, že byla straně dána úřadem lhůta delší, než podle zákona přípustno, a že pak opravný prostředek byl pooán v této delší lhůtě. V daném případě nebyla však ve výměru I. stolice dána lhůta delší, nýbrž lhůta kratší než zákonná. Nenastal tedy případ nesprávného udání odvolací lhůty, pro které by žal. úřad jedině byl povinen sistovati rozhodnutí ob. zastupitelstva a naříditi opětné rozhodnutí, opatřené správným poučením. Nezrušil-li tedy žal. úřad rozhodnutí ob. zastupitelstva, nýbrž rozhodl-li ve věci přes to že bylo dáno nesprávné právní poučení o lhůtě odvolací, nelze v tom shledati žádné nezákonitosti a tím méně zmatečnosti, která sama o sobě by zbavovala nař. rozhodnutí právních účinků.
Soud nemohl v tomto postupu shledati ani podstatnou vadu řízení, neboť st-lka ve «svém právu zkrácena nebyla, když žal. úřad přes to, že st-lce byla k odvolání dána pouze lhůta 24 hodin, a že st-lka odvolám podala po uplynutí této lhůty, odvolání nezamítl jako opožděné, nýbrž rozhodl o něm věcně.
Ve věci samé popírá stížnost povinnost k placení příspěvku podle § 26 ob. fin. novely vzhledem k tomu, že se st-lkou příspěvek smluven nebyl, a vůbec nebylo postupováno tak, jak cit. § předpisuje. Příspěvky podle § 26 cit. zákona mohou podle odst. 3. býti buď v dohodě se zájemníky smluveny neb, nedojde-li k dohodě, se schválením vyššího úřadu dohlédacího ustanoveny. Ježto se v daném případě usnesení obce o vybírání příspěvku podle § 26 nestalo, a proto také schváleni vyššího úřadu dohlédacího nemohlo býti uděleno, mohlo k vybírání příspěvků dojíti jen dohodou se zájemníkem. Takové dohody všek, jak ze spisů patrno, uzavřeno nebylo. Chybí tedy pro vybírání příspěvku dle § 26 fin. novely zákonný podklad, a bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

Č. 5245. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 745-746.