NPD documents search: Váž. civ., 14 (1932), sv. 1

Č. 6768.

Domovské právo. (Slovensko): 1 podle § 10 zák. čl. XXII:1886 nabývá se domovského práva teprve výslovným přijetím do dom. svazku.
(Nález ze dne 4. října 1927 č. 19413.)
Prejudikatura: Boh. 3029/23 adm. a j.
Věc: Julius T. ve Sp. proti župnímu úřadu v Lipt. Sv. Mikuláši o domovské právo.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: — Stížnost namítá, že st-l nabyl domovské příslušnosti ve Sp. již před 1. lednem 1919 a to automaticky splněním podmínek §u 10 zák. čl. XXII:1886, a že mohlo pak usnesení zastupitelského sboru města Sp. z 28. června 1922 míti význam jen deklaratorní.
Stížnost neuznal nss důvodnou. Vyslovili a podrobně odůvodnil nss již v nál. Boh. 3029/23 adm. právní názor, že domovské příslušnosti v obci na Slov. nenabývá se pouhým splněním náležitostí v §u 10 zák. čl. XXII/86 vytčených, nýbrž teprve konstitutivním aktem výslovného přijetí dotčené osoby do domovského svazku obce.
K vývodům stížnosti, jež správnost tohoto názoru béře v pochybnost, sluší poznamenati:
Pro své opačné nazírání nemůže stížnost nic vytěžiti ze znění §u 10 zák. čl. XXII/86, neboť nss již ve svém shora zmíněném nálezu uvedl, že cit. § 10, čte-li se sám o sobě, dopouštěl by sice výklad, jenž by svědčil nazírání stížnosti, výklad tento jeví se však nesprávným, vezmou-li se v úvahu i ostatní ustanovení zák. čl. XXII/86. Netřeba se proto argumentací stížnosti, pokud tato se opírá jen o obsah §u 10 zák. čl. XXII/86, blíže zabývati.
Rovněž nemůže správnost názoru nss-u zvrátiti paralela, kterou stížnost provádí mezi §em 10 a 11 zák. čl., dovozujíc, že, měl-li by býti správným názor, že kvalifikovaný čtyřletý pobyt v obci dle §u 10 dává pouze nárok na přijetí do svazku obce, jest ustanovení toto zcela zbytečné, když týž nárok jest §em 11 zaručen již po dvouročním kvalifikovaném pobytu. Stížnost přehlíží, že podmínky, za nichž nárok na přijetí do svazku obce přiznává § 10, jsou částečně odlišné od podmínek, za nichž tak činí § 11. Neboť kdežto dle §u 10 má ten, kdo v obci se usadil, nárok na udělení dom. práva na základě čtyřletého bydlení, spojeného s přispíváním k obecním břemenům, tenkráte, jestliže během této doby neuplatnila proti němu nová obec námitky zmíněné v §u 9 sub lit. a—c), přiznává § 11 nárok na přijetí do nové obce na základě dvouletého bydlení, spojeného s placením komunálních daní, po případě plněním veřejných břemen tenkráte, jestliže na toho, kdo se v obci usadil, se nevztahovala výminečná ustanovení §u 9 lit. a,—c). Měl tedy dle §u 11 na základě dvouročního zvláště kvalifikovaného bydlení v obci nárok na přijetí do dom. svazku obce jen ten, kdo nebyl stižen vadami zmíněnými v §u 9 sub lit. a—c), kdežto dle §u 10 zakládalo čtyřleté kvalifikované bydlení v obci nárok na příjetí do dom. svazku i pro toho, kdo vadami těmi stížen byl, jestliž jich obec proti němu ve zmíněné čtyřleté lhůtě neuplatnila.
Pokud dále stížnost snaží se své stanovisko, že přijetí do svazku obce jest aktem deklaratorním, dovoditi poukazem na ustanovení § 11, že obec může přijetí hned »potvrditi«, vychází zřejmě z nesprávného předpokladu maďarského textu zákona. V maďarském originále užívá zákon výrazu »megadhatja«, což znamená »může uděliti, tedy právě akt konstitutivní.
Rovněž historie vzniku § 10 zák. čl. XXII/86 a důvodová zpráva vládní osnovy zákona neobsahují ničeho, co by mluvilo pro stanovisko stížnosti. Z nich patrno jest jen jedno — právě tak jako z vývodů prof. Koncha, citovaných stížností, — že kvalifikovaný pobyt v nové obci dává nárok na přijetí do svazku obce a že spor točil se jedině kolem otázky, zda osobě, usadivší se v obci, má býti za určitých podmínek přiznán nárok na přijetí do svazku obecního, či zda přijetí to má býti ponecháno volné úvaze obce.
Nemohl proto nss ani těmto vývodům přiznati důvodnost a zamítl stížnost jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 6768. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 271-272.