NPD documents search: Váž. civ., 17 (1935)

Čís. 11168.

Směnečný zákon ze dne 13. prosince 1927, čís. 1 sb. z. a n. na rok 1928.
Byl-li při směnce na vlastní řád podepsán jako prvý indosant rukojmí, jehož podpis nebyl přeškrtnut, nebyl majitel směnky legitimován nepřetržitou řadou indosamentů.
(Rozh. ze dne 20. listopadu 1931, Rv I 1935/31.)
Směnka, o niž tu jde, zněla na řád vlastní a byla vydána Bedřichem L-em. Směnka byla na rubu podepsána nejprve Richardem Sch-em, jenž byl uveden jako rukojmí, teprve po jeho podpisu byl na rubu směnky podpis Bedřicha L-a. Směnečný platební příkaz proti Richardu Sch-ovi ponechal procesní soud prvé stolice v platnosti. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Důvody: Žalovaný namítal, že žalobce není legitimován ke směneční žalobě, protože jest přerušena řada indosantů a že řada indosantů nejde až k žalobci, neboť výstavcem jest Bedřich L. a, ježto směnka zní na řád vlastní, musel by prý pocházeti prvý indosament od Bedřicha L-a, kdežto ze směnky je zřejmo, že žalovaný Richard Sch. jest prvým indosantem, k čemuž není jako rukojmí legitimován, a tím i ostatní indosamenty jsou bezúčinné. Jest správné, že Richard Sch. podepsal směnku na líci s dodatkem »jako rukojmí«, potom se podepsal i na rubu. Dále jest zřejmo ze směnky, že Bedřich L. jest směnečným věřitelem a že rovněž podepsal směnku na rubu, a to po podpisu Richarda Sch-a. Podle § 8 směn. zák. může přenésti směnku remitent na jinou osobu indosamentem. Podle § 10 směn. zák. musí býti napsán indosament na rubu směnky a indosament jest platným, napíše-li indosant jen své jméno (Blankoindosament). V souzeném případě mohl indosovati směnku jen Bedřich L. jako remitent. To učinil, poněvadž ji, jak zřejmo ze směnky, na rubu svým jménem podepsal (Blankoindosament). Protože jde o blankoindosament, jest indosatářem žalobce, což vidno ze směnky. Směnka byla indosována směnečným věřitelem Bedřichem L-em jako indosantem na žalobce, a to blankoindosamentem, a jest žalobce oprávněn k směnečné žalobě (§ 9 směn. zák.). To, že Richard Sch., jenž jest uveden na směnce jako směneční rukojmí, podepsal také na rubu, jest právně bezvýznamné, poněvadž jen remitent může převésti směnku na jiného indosamentem, a Richard Sch. není směnečním věřitelem. Žalovaný sám jako strana udal, že podepsal směnku na obou stranách k žádosti směnečníka Karla F-a. V žádném případě to, že žalovaný podepsal také na rubu směnky, neruší jeho závazek jako směnečního rukojmího, poněvadž jeho podpis na rubu směnky nemůže odůvodniti indosament.
Nejvyšší soud směnečný platební příkaz zrušil.
Důvody:
Dovolání, jež napadá rozsudek odvolacího soudu pro nesprávné právní posouzení věci (čís. 4 § 503 c. ř. s.), jest oprávněno, neboť odvolací soud neposoudil věc správně po právní stránce, dospěv k úsudku, že jest tu formální aktivní legitimace žalující strany. Poněvadž jde o směnku na vlastní řád, bylo zapotřebí podle § 32 sm. zák., by jako prvý indosant byl podepsán výstavce, kdežto skutečně jest podepsán jako první indosant dovolatel, jenž směnku podepsal jako rukojmí. Bezvýznamný by byl tento indosament jen, kdyby byl přeškrtnut, k čemuž žalobce ovšem byl oprávněn. Neučinil-li tak, jest k němu přihlížeti při zkoumání formální aktivní legitimace. Nejde tudíž o nepřetržitou řadu indosamentů, ana jest přerušena podpisem dovolatele na rubu směnky (srovnej Grünhut Wechselrecht § 85, Straub-Stranz Komentář čl. 36, Rouček, Nové čsl. právo směnečné čís. 95)

Citace:

Č. 11168. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 484-485.