Čís. 13526.


Splátkové obchody (zákon ze dne 27. dubna 1896, čís. 70 ř. zák.).
Není podstatnou náležitostí splátkového obchodu, by jednotlivé splátky byly číselně stejně vysoké nebo vždy v určitém údobí stejně splatné.
Jde o splátkový obchod, prohlásil-li kupitel při objednávce, že hotové zaplacení kupní ceny najednou není možné, načež prodatel zaslal kupiteli na zapravení kupní ceny několik složních lístků.
(Rozh. ze dne 11. května 1934, Rv I 737/34.)
Proti povolení exekuce na základě rozsudku okresního soudu ve Vídni I., vnitřní město, podali dlužníci odpor, ježto prý jde o splátkový obchod podle zákona ze dne 27. dubna 1896, čís. 70 ř. zák. Procesní soud prvé stolice vyhověl odporu a prohlásil exekuci za nepřípustnou. Odvolací soud odpor zamítl. Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvého soudu.
Důvody:
Jádro řešení souzeného případu spočívá jen v zodpovědění otázky, zda mezi stranami byl uzavřen splátkový obchod ve smyslu § 1 zákona ze dne 27. dubna 1896 čís. 70 ř. zák., čili nic. Splátkovými obchody ve smyslu tohoto zákona jsou zvláštní úvěrové obchody, u nichž je příznačné — nehledíc k ostatním náležitostem § 1 cit. zák. požadovaným, — že trhová cena za dodané zboží má býti zaplacena po částkách (splátkami). Zákon ovšem jinak blíže nevyznačil pojem splátkového obchodu, ponechav rozhodnutí o tom okolnostem jednotlivého případu (§§ 8 a 9 splátkového zákona), zejména ani blíže nevysvětlil, jak je rozuměli slovům »zapravení kupní ceny po částkách«. Než z pojmu splátkového obchodu, jak se vytvořil v hospodářském životě, jakož i účelu splátkového zákona, vydaného v zájmu a k ochraně kupců hospodářsky slabých, vyplývá, že jde o splátkový obchod ve smyslu splátkového zákona vždy tam, kde kupní cena má býti zaplacena větším počtem splátek v poměru k celkové její výši a to splátek, jež jsou jednotlivě hospodářské situaci kupitele přiměřeny a jež mu tak umožňují koupi věci za cenu, pro niž by jinak neměl úhrady. Pro pojem splátkového obchodu je rozhodný právě tento znak a není potřebí a ani podstatnou náležitostí splátkového obchodu ve smyslu splátkového zákona, aby snad byly jednotlivé splátky číselně stejně vysoké nebo vždy v určitém údobí stejně splatné (§ 3 zákona splát. opakem). Posuzuje-li se věc s těchto hledisek, rozhodl odvolací soud právně mylně, neshledal-li ve smlouvě mezi stranami uzavřené splátkový obchod. Podle zjištění napadeného rozsudku měla býti cena objednaného zboží, vymáhaná podle exekučního spisu okresního soudu v Š. nyní ve výši 4599 Kč (bez úroků
Civilní rozhodnutí XVI. 34 a útrat), zaplacena ve lhůtě 12 měsíců, při čemž povinná při uzavření objednávky prohlásila, že hotové zaplacení kupní ceny najednou není možné. Tím dala jasně najevo, že kupní cenu chce a může zaplatiti jen ve splátkách. Když vymáhající firma, hledíc k tomuto projevu, poslala povinným, jak zjištěno, na zapravení kupní ceny 6 složních lístků,, jest z toho jen zřejmo, že prohlášení povinné o tom, že může zaplatiti zboží jen ve splátkách, vzala na vědomi a že s ním též souhlasila. Dlužno tedy obsah smlouvy o způsobu splácení podle § 914 obč. zák. vyložiti tak, že stranami bylo dohodnuto, že kupní cena má býti zaplacena během jednoho roku a to v šesti splátkách. Povinným, kteří jsou příslušníky středních vrstev, byla tak umožněna koupě zboží, jehož cenu nemohli hotově najednou zaplatiti. Se zřetelem na to, jakož i k tomu, že prádlo bylo dodáno, jak vymáhající firma sama připouští, ještě před zaplacením kupní ceny, nabyl uzavřený obchod dohodou o zaplacení kupní ceny ve splátkách povahy obchodu splátkového ve smyslu zákona splátkového. Na tom, že nebyla dohodnuta určitá výše splátek a jich splatnost v určitém období nezáleží, neboť, jak již vyloženo, není to podstatným znakem pro pojem splátkového obchodu. Okresní soud ve Vídni, I. — vnitřní město — byl tedy podle § 6 splátkového zákona nepříslušný k projednání sporu z tohoto obchodu (o výjimku odst. 3 tohoto ustanovení tu nejde a její předpoklady nebyly ani tvrzeny) a není proto ani exekuční titul — rozsudek uvedeného soudu ze dne 18. dubna 1933 č. j. 9 C 783/32-2, na základě něhož byla tímto soudem povolena exekuce proti povinným, v tuzemsku bydlícím, v tuzemsku vykonatelný (§ 80 čís. 1 ex. ř.).
Citace:
Čís. 13526.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 557-558.