NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 2

Č. 6781.

Závodní výbory: Jaký vliv má propuštění dělníků z práce
z důvodu stávky na jejich volební právo do záv. výboru?
(Nález ze dne 10. října 1927 č. 17430/26.)
Prejudikatura: Boh. 2974/23 adm.
Věc: Firma Josef N. ve C. proti rozhodčí komisi dle zákona o závodních výborech v N. J. o volbu do závodního výboru.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-lka podala námitky proti volbě do záv. výboru uvádějíc, že na základě § 12 odst. 4 prov. nař. k zák. o záv. výborech byly prohlášeny za členy a za náhradníky záv. výboru osoby navržené jedinou kandidátní listinou, ačkoliv nebyly volitelné, ježto byly z práce při vypuknutí stávky propuštěny dle § 82 lit. f) živn. řádu, a po znovupřijetí svém do práce nebyly ještě v závodě 12 resp. 6 měsíců zaměstnány. Rozhodčí komise v N. nař. nálezem námitky zamítla a odepřela prohlásiti volbu za neplatnou.

O stížnosti uvážil nss takto:
Již v nál. Boh. 2974/23 adm., vyslovil nss právní názor, že vzhledem k výslovnému ustanovení § 25 lit. b) zák. o záv. výborech provésti jest novou volbu záv. výboru ihned po zahájení výroby, byl-li před tím záv. výbor zrušen následkem zastavení výroby na dobu delší jednoho měsíce, třeba dělnictvo po zastavení výroby bylo vesměs z práce propuštěno, a prohlásil, že propuštění takové staví sice běh 12 resp. 6 měsíční lhůty potřebné k dosažení volitelnosti dle §u 14 lit. a) cit. zák., že však lhůtu tuto nepřetrhuje. Na náhledu tom setrval nss i v tomto případě. Stížnost sice proti tomu namítá, že započtení předchozího zaměstnání do lhůty § 14 lit. a) zák. o záv. výb. i v případě propuštění dělníků dle § 82 živn. řádu vedlo by k té nesrovnalosti, že by dělník propuštěný dle § 82 lit. f) živn. řádu musil po svém znovupřijelí do práce vyčkávati uplynutí 6 měsíců, aby nabyl opětně volitelnosti, kdežto dělník propuštěný z jiného důvodu nabyl by volitelnosti ihned. Nebylo by však zřejmě žádné nesrovnalosti v tom, kdyby dělník, jenž zavdal svému zaměstnavateli příčinu k propuštění bez výpovědi podle § 82 živn. řádu, byl v příčině volitelnosti do záv. výboru postaven nepříznivěji než dělník, který podnětu k propuštění bez výpovědi nedal. Stížnost chtěla však patrně dovoditi pravý opak, to jest, že nebylo by spravedlivé, aby dělník propuštěný z práce bez výpovědi dle § 82 živn. řádu byl ihned po zahájení výroby uznán volitelným, kdežto dělník propuštěný na základě řádné výpovědi musil by vyčkati uplynutí 12 resp. 6 měsíců po znovupřijetí do práce. K námitce v tomto smyslu pojaté bylo by však odpověděti, že zákon nařizuje, aby po znovuzahájení výroby byl záv. výbor ihned zvolen a nečiní žádné výjimky pro ten případ, že by po zastavení závodu došlo k propuštění dělnictva podle § 82 živn. řádu. Nutno proto k neprodlené volbě záv. výboru přikročiti bez ohledu na to, bylo-li dělnictvo po zastavení závodní činnosti z práce propuštěno či nikoliv, a bez ohledu na to, stalo-li se propuštění po předchozí výpovědi či bez ní.
Z toho plyne, že ani v tomto ani v onom případě nenastává přerušením pracovního poměru ztráta volitelnosti dle § 14 lit. a) zák. o záv. výb. Zákon tedy nedává zaměstnancům, kteří podle § 82 živn. řádu z práce byli propuštěni, po znovupřijetí jich do práce v příčině jejich vol. práva žádné výhody před zaměstnanci propuštěnými na základě řádné výpovědi, nýbrž nakládá s oběma skupinami stejně.
Předpokladem pro uvedenou výhodu zaměstnanců ovšem jest, že došlo ke zrušení záv. výboru zastavením činnosti závodu na dobu delší jednoho měsíce dle § 25 lit. b) zák. o záv. výb. Stížnost popírá existenci tohoto předpokladu, namítajíc dále, že v případě dnešního sporu ustanovení § 25 lit. b) vůbec nemá významu, ježto záv. výbor nesporně nebyl zrušen zastavením záv. činnosti, nýbrž propuštěním členů a náhradníků záv. výboru dle § 82 lit. f) živn. řádu. Námitka tato je však nepřípustná, neboť st-lka neuplatnila ji v řízení správním. St-lka naopak v řízení správním sama tvrdila, že dělnictvo vstoupilo do stávky, a že z toho důvodu propustila též členy záv. výboru, z čehož úřad mohl souditi, že nejprve došlo k zastavení záv. činnosti a ke zrušení záv. výboru dle § 25 lit. b) zák. o závod. výb., a teprve po té k propuštění býv. jeho členů.
Konečně namítá stížnost, že v daném případě nebylo dělnictvo propuštěno proto, že byla záv. činnost na čas zastavena, nýbrž podle § 82 živn. řádu a to z toho důvodu, že vstoupilo do stávky resp. nechtělo pracovati. Také tato námitka není důvodná, neboť rozhodno jest jedině, že závod byl zastaven na dobu delší jednoho měsíce, a nezáleží na tom, zda k tomu došlo následkem spontánní disposice podnikatelovy, či následkem toho, že dělnictvo vstoupilo do stávky, a bylo z tohoto důvodu z práce propuštěno.

Citace:

č. 6781. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 291-293.