NPD documents search: Váž. civ., 14 (1932), sv. 1

Č. 10332.

Církevní věci. — Řízení správní (Slovensko): Z rozhodnutí okr. úřadu, povolujícího exekuční vymáhání církevní daně, není za platnosti vl. nař. č. 8/1928 Sb. přípustno odvolání na zem. úřad.
(Nález ze dne 8. února 1933 č. 14908/32.)
Prejudikatura: Boh. A 10060 a 10088/32.
Věc: Marie Č. a spol. v Ch. proti zemskému úřadu v Bratislavě o církevní daň školskou.
Výrok: ...... Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Okresní úřad v Košicích výměrem z 20. února 1929 na základě §§ 11, 45 zák. čl. XXXVIII:1868, §§ 1 a 6 zák. čl. XXVIII:1876 a vl. nař. č. 96/28 Sb. k žádosti ev. a v. stolice školské v Ch. z 1. prosince 1928 vyslovil ve prospěch vydržovatele ev. a. v. školy ludové v Ch. právní nárok na církevní daň školskou za roky 1919—1928 na vrub rodičů (poručníků) těch školou povinných dítek, jež nejsou ev. a. v. náboženství a chodily do ev. a. v. školy ludové v Ch. v školních rocích 1919 až 1928, a to na podkladě pravoplatného výkazu nedoplatků.
Z tohoto výměru, jenž svědčil st-lům, se tito odvolali. Zemský úřad v Bratislavě nař. výnosem potvrdil napadený výměr okresního úřadu v Košicích, »jímž bylo proti jmenovaným nařízeno exekuční vymáhání církevní daně školské«, a to z důvodů ve výměru uvedených, a odvolání zamítl.
Rozhoduje o stížnosti, řídil se nss těmito úvahami: — — —
Zkoumaje z úřední povinnosti, zdali nař. rozhodnutí bylo vydáno úřadem k jeho vydání kompetentním, dospěl nss k názoru, že se žal. úřadu této zákonné kompetence nedostávalo. Otázku kompetence žal. úřadu slušelo posuzovati podle skutečného obsahu jeho výroku, t. j. podle jakosti sporu, který tento úřad podle svého zřejmého úmyslu řešil a řešiti chtěl. Po této stránce pak žal. úřad výslovně ve svém výroku prohlásil, že rozhoduje o odvolání z výměru okresního úřadu v Košicích, kterýmžto výměrem bylo proti st-lům »nařízeno exekuční vymáháni církevní daně školské«. V této relaci nezáleží na tom, zdali vzhledem k obsahu rozhodnutí okresního úřadu jakožto instance prvé měl snad po právu žal. úřad odvolací spor spíše posuzovati se zřetelem k otázce, je-li či není-li dán právní důvod (titul) pro řečené exekuční vymáhání.
Musil-li však nss takto vycházeti z toho, že se žal. úřad pustil do věcného rozhodování o odvolání vzneseném k němu z rozhodnutí okresního úřadu ve věci nařízení exekučního vymáhání (povolení uhražovací exekuce) za pohledávku ev. a. v. stolice školské v Ch. na církevní dani školské, příslušelo nss-u přihlédnouti k § 126 vl. nař. č. 8/28, podle něhož výrok exekučního úřadu (konkrétně výměr okresního úřadu), jímž se nařizuje exekuční vymáhání (uhražovací exekuce) nějaké vykonatelné pohledávky, nepodléhá odvolání na zemský úřad, jak již nss blíže odůvodnil v nál. Boh. A 10060/32 a 10088/32.
Podle uvedeného si tudíž žal. zemský úřad osobil kompetenci, jež mu podle zákona nepřísluší, i slušelo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 10332. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 441-442.