Authors:
= Boh. adm., 6 (1924), sv. 2
PDF

Č. 4259.
Státní občanství. — Vojenské věci: Na kladné vyřízení žádosti za přiznání čsl. stát. občanství podle § 9 úst. zák. č. 236/1920 není právního nároku ani tehdy, byla-li žadateli vydána legitimace jako příslušníku čsl. branné moci.
(Nález ze dne 22. prosince 1924 č. 22840.)
Věc: Mořic F. v B. proti ministerstvu vnitra o státní občanství.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím z 11. července 1923 zamítl žal. úřad žádost st-lovu o přiznání čsl. státního občanství podle § 9 úst. zák. z 9. dubna 1920 č. 236 Sb.
Stížnost do tohoto rozhodnutí podanou neshledal nss důvodnou — — —, neboť podle ustálené judikatury nss-u — viz na př. nál. Boh. 1714 adm. — není na přiznání čsl. státního občanství ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení vůbec právního nároku a nelze následkem toho shledati nezákonnost v zamítnutí žádosti za přiznání státního občanství. — — — Poněvadž konečně podle 2. odst. § 2 branného zák. z 19. března 1920 č. 193 Sb. kromě státních občanů Čsl. republiky podléhají branné povinnosti též osoby trvale bydlící v republice Čsl., nemohou-li prokázati jiné státní příslušnosti, a poněvadž konání branné povinnosti v čsl. vojsku je pro přiznání státního občanství ve smyslu § 9 uved. úst. zák. nerozhodné, není důvodná ani výtka stížnosti, spatřující nezákonnost nař. rozhodnutí v tom, že žal. úřad nepřihlížel k okolnosti, že st-li byla vydána legitimace jako příslušníku čsl. branné moci.
Jest tedy stížnost ve všech směrech neodůvodněna, pročež ji slušelo zamítnouti.
Citace:
č. 4259. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 1080-1081.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).