Authors:
= Váž. civ., 13 (1931), sv. 1
PDF

Čís. 10512.


Lze provésti dvakráte exekuci na movité jmění dlužníka k vydobytí téže peněžité pohledávky, neposkytuje-li prvý zájem dostatečnou jistotu pro úplné uspokojení vymáhajícího věřitele. K tomu není však třeba nového povolení exekuce pro tutéž pohledávku, stačí požádání o nový výkon exekuce již dříve povolené. Lhostejno, že prvá exekuce byla vedena na dlužníka (kupce jednotlivce) pod jménem jeho firmy a druhá přímo (osobně) proti němu.
(Rozh. ze dne 12. února 1931, R I 954/30.)
K vydobytí peněžité pohledávky byla původně povolena proti firmě K. exekuce na nemovitosti. K opětnému návrhu povolil soud prvé stolice k vydobytí téže pohledávky exekuci proti W-ovi. Rekursní soud tento exekuční návrh zamítl. Důvody: K exekučnímu návrhu, o nějž jde, byl připojen výpis z obchodního rejstříku, podle něhož jest W. jediným majitelem firmy K., proti níž byla povolena původní exekuce. Z toho zcela jasně vyplývá, že obě exekuce byly povoleny témuž vymáhajícímu věřiteli proti témuž dlužníku k vydobytí téže pohledávky. Ze zájemního protokolu plyne, že obojí zabavení bylo vykonáno na těchže movitostech. Není pochyby o tom, že vedení druhé exekuce jest zbytečným.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Stěžovatelce lze sice přisvědčiti v tom, že jí nemůže býti bráněno, by neprovedla dvakráte exekuci na movité jmění dlužníka, neposkytuje-li prvý zájem dostatečnou jistotu k úplnému uspokojení její pohledávky. Než k tomu není třeba nového povolení exekuce pro tutéž pohledávku, stačí jen požádání o nový výkon exekuce již dříve povolené a jest zbytečným působením útrat dlužníku, opakuje-li se znova návrh na povolení exekuce. Nerozhodné jest i to, že prvá exekuce byla vedena na dlužníka pod jménem jeho firmy a druhá přímo (osobně) proti němu, poněvadž dlužník byl podle zjištění z obchodního rejstříku kupcem jednotlivcem, jehož firma byla jen jménem, pod nímž provozoval obchody a šlo tedy v obou případech o týž právní podmět. Exekuční titul bylo lze doplniti podle § 9 ex. ř. veřejnou listinou (výpisem z obchodního rejstříku).
Citace:
Čís. 10512. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 170-171.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).