NPD documents search: Boh. adm., 7 (1925), sv. 2

Č. 5123.

Stavební ruch. — Administrativní řízení: Usnesení cenových soudů podle zák. o stav. ruchu o maximálních cenách nepodléhají přezkoumání min. veř. prací.
(Nález ze dne 16. listopadu 1925 č. 20860/24).
Věc: Inž. Jos. Sch. a spol. v Praze proti ministerstvu veřejných prací o maximální ceny cihel.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím odmítlo žal. min. stížnost st-lů do usnesení cenového soudu v Praze z 21. prosince 1923 o maximálních cenách nejdůležitějších výrobků cihlářských z důvodu, že se nepokládá za příslušné k jejímu meritornímu projednání.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvažoval nss takto:
Stížnost má za to, že cenové soudy jsou přičleněny oddělením pro stavební ruch zřízeným u zem. pol. správ a že tvoří jako součást těchto s nimi jeden organický celek správní. Z toho dovozuje, že usnesení cenových soudů pocléhají řádné revisi min. veř. prací, že tudíž neprávem se toto min. prohlásilo nepříslušným rozhodovati o podané stížnosti.
Názor ten neuznal nss správným. Že instituci cenových soudů chtěl zákon vyjmouti z organisace správní, tomu nasvědčuje především ta okolnost, že ve čl. 5. vl. nař. z 21. května 1921 č. 197 Sb., kterým dána jsou prováděcí pravidla pro III. hlavu zák. o stav. ruchu, jednající právě o cenovém soudě, mluví se o cenových sdruženích a dřevařských komisích dle nař. z 26. února 1919 č. 101 Sb. a z 11. března 1920 č. 123 Sb. a přece nepřevzal zákon pro nový orgán ke stanovení cen označení »komise«, nýbrž nazval je soudy. Předsedou soudu cenového jest sice přednosta oddělení pro stav. ruch při zsp-é, ale ostatní členové soudu náležejí odborovým organisacím a odborovým třídám zaměstnavatelů a zaměstnanců a nejsou jmenováni úřadem nebo vládou, nýbrž předsedou soudu (§ 19 zák.). V cit. již prováděcím nařízení není předpisu, který by samostatnost cenového soudu nějak obmezoval, tím méně předpisu, který by cenový soud přičleňoval úřadu správnímu jako jeho složku nebo součástku. Usnesení soudu toho týkající se úpravy cen hmot a úplaty za dopravu jich nejsou podrobena ani schválení, ani přezkoumání pořadem správních stolic. To vychází zřejmě z čl. 11 prov. nař., v němž se praví, že ceny stavebních hmot a úplata za dovoz jich, jak byly upraveny cenovým soudem a vyhlášeny v úředním listě, jsou závazné pro všechny výrobce soudního obvodu.
Právem tedy shledal žal. úřad, že do usnesení cenových soudů není přípustný prostředek opravný k instanci správní a právem odmítl rozhodovati o stížnosti k němu podané.
Bylo proío stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 5123. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 511-512.