Čís. 15351.

I pohledávka požívající úlev podle vlád. nař. čís. 251/35 Sb. z. a n. může býti zažalována žalobou na plnění; proti žalobě nemůže se dlužník brániti námitkou předčasnosti žaloby jen proto, že jde o takovou pohledávku. Byla-li do výroku rozsudku pojata doložka, že jde o pohledávku, na niž se vztahuje úleva podle vlád. nař. čís. 251/35 Sb. z. a n., může sí do toho stěžovati jet žalobce.
(Rozh. ze dne 10. července 1936, Rv I 1594/36.)
Nižší soudy ponechaly směnečný platební příkaz, proti žalovanému v platnosti v rámci vlád. nař. čís. 251/35 Sb. z. a n.
Nejvyšší soud nevyhověv dovolání uvedl v otázce, o niž tu jde, v
důvodech:
Pro dovolatelův názor, že měla bytí žaloba zamítnuta jako předčasná, není opory ve vládním nařízení čís. 251/35 Sb. z. a n. Při výkladu tohoto vládního nařízení jest hleděti k tomu, že jde o normy výjimečné. Nevylučuje-li jejich formulace každou pochybnost o jejich dosahu, vyžaduje jejich výjimečná povaha výklad restriktivní, tedy výklad, který by pro věřitele byl spojen s nejmenší újmou, ovšem pokud se tím nemaří účel zákona. Z ustanovení § 20 vlád. nař. čís. 251/35 Sb. z. a n. plyne, že i pohledávka, vybavená úlevami podle tohoto vládního nařízení, jsouc sporná, může býti žalována. Už toto ustanovení vylučuj: názor, že poskytnutí úlev má dáti dlužníku právo, aby se domáhal zamítnutí žaloby pro předčasnost, neboť oprávnění k této námitce by účel § 20 vlád. nař. mařilo. Nelze však ani souhlasiti s názorem, že by nebylo místa pro žalobu o plnění, ovšem se zachováním dlužníkových práv na úlevy, nýbrž že by byla přípustná jen žaloba určovací. Pro tento názor není v ustanovení onom podkladu a předpisy §§ 18 a násl., jakož i o exekučním opatření §§ 24 a násl. téhož vlád. nař. mluví proti tomu, ježto úleva může pominouti, pro kterýžto případ by věřiteli scházel vykonatelný exekuční titul. Nemůže býti účelem právní úpravy, aby byl věřitel nucen tutéž pohledávku uplatňovati dvojím sporem. Nebylo proto důvodu zamítnouti žalobu pro předčasnost. Doložkou připojenou v rozsudkovém výroku došla vyjádření skutečnost, že se na zažalovanou pohledávku vztahuje úleva při splácení podle vlád. nař. čís. 251/35 Sb. z. a n., ovšem za předpokladů v něm uvedených. Dovolatel ve svých právech není samotnou touto doložkou dotčen, a nemůže si proto stěžovati na její připojení. Dotčena by byla jen žalobkyně, která však doložku rozsudkového výroku v opravném řízení nenapadá.

Citace:

č. 15351. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 767-768.