Čís. 2150.V subjektivním směru vyžaduje skutková podstata zpronevěry (§183 tr. zák.) kromě úmyslu, věc svěřenou za sebou zadržeti nebo si přivlastniti, také vědomí hmotné bezprávnosti zadržení nebo přivlastnění si svěřené věci. (Rozh. ze dne 20. října 1925, Zm II 389/25.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku zemského trestního jakožto nalézacího soudu v Brně ze dne 26. června 1925, kterým byl stěžovatel uznán vinným zločinem zpronevěry podle §u 183 tr. zák., zrušil napadený rozsudek a vrátil věc nalézacímu soudu, by jí znovu projednal a rozhodl. Důvody:Uplatňujíc zmateční důvod podle §u 281 čís. 5 a 9 písm. a) tr. ř., vytýká zmateční stížnost napadenému rozsudku nejasnost a neúplnost co do zjištění subjektivní stránky činu, ježto zlý úmysl obžalovaného, učiniti trvalým bezprávný stav, způsobený neodvedením příspěvků, nebyl vůbec zjištěn. Po stránce subjektivní se vyžaduje ke skutkové podstatě zpronevěry kromě úmyslu, věc svěřenou za sebou zadržeti nebo si ji přivlastniti, také vědomí hmotné bezprávnosti zadržení nebo přivlastnění si svěřené věci a musí býti veškeré tyto náležitosti v rozsudku na základě daných okolností jasně zjištěny a odůvodněny. Napadený rozsudek zjišťuje sice objektivní děj, ve směru subjektivním však pouze uvádí, »že si byl obžalovaný vědom svého provinění«. Ježto mohlo neodvedení příspěvků spočívati též v nedbalosti, nedostatku zúčtování příspěvků nebo v tom, že obžalovaný pouze okamžitě, maje jiné prostředky pohotově, příspěvků pohromadě neměl, kteréžto okolnosti by mohly zakládati po případě jen »provinění« proti převzatým závazkům jako výběrčího spolku upravovačů a vzorkařů, není ono zjištění po stránce subjektivní dosti jasným a určitým. Bylo proto zmateční stížnosti obžalovaného vyhověti a napadený rozsudek zrušiti jako zmatečný, ježto se nelze obejíti bez nového hlavního přelíčení, uznati podle §u 5 zák. ze dne 31. prosince 1877, čís. 3 ř. zák. pro rok 1878 za souhlasu generální prokuratury právem, jak se stalo.